„Příběh Muriel Barberyové je oslavou kreativity a duševního rozhledu, které mají moc bořit konvenční hranice. Autorka dokáže upozorňovat na chvějivé momenty nádhery v každodennosti i fascinující detaily, které v zahlcení banalitou už přestáváme vnímat, aniž by upadla do tenat intelektuálského či sentimentálního kýče,“ uvedla redaktorka vydavatelství OneHotBook Šárka Nováková. „Zajímavé možnosti poskytuje audioknize i struktura textu, který vyprávějí střídavě dvě velice rozdílné, ale v něčem i velice podobné postavy. Důležité bylo zachovat původní charisma předlohy, lehkost vyprávění, ale také hloubku sdělení, které je mnohdy zakomponované do velice košatých a dlouhých souvětí. Obě herečky bezpochyby textu přidávají onen výjimečný, specifický a osvěžující esprit, kterým disponuje pouze mluvené slovo, respektive audioknihy,“ prohlásil ředitel vydavatelství OneHotBook Martin Pilař.
Jemně ironické vyprávění o hlubokých věcech se svůdnou lehkostí, prostý a dojemný příběh o setkávání a míjení, o slepotě a vidění, o pomíjivosti i věčnosti. Renée působí jako typická stárnoucí, nudná, omezená, ovdovělá domovnice. Má na starosti dům číslo 7 na ulici Grenelle rozdělený na osm luxusních bytů. Nikdo však netuší, že je sečtělejší a vzdělanější než všichni movití obyvatelé honosného činžáku, který spravuje. Potají totiž proniká do všech zákoutí filozofie a oddává se náročné literatuře. Její pokoutné intelektuální spády odhalí až předčasně vyzrálá dvanáctiletá Paloma, jež bydlí v jednom z apartmá a je kvůli nesmyslnosti života odhodlaná v den svých třináctých narozenin spáchat sebevraždu.
Do postavy Renée se převtělila Taťjana Medvecká. „Byl to nesnadný úkol. Vedle nenáročných situací tady byly části filosofující, uměnovědné. Mou snahou bylo co nejlépe přetlumočit velmi složitou větnou a myšlenkovou strukturu textu. Některá souvětí se táhla přes osm řádků; když si knihu čtete, máte možnost se vrátit, zatímco já bych měla být schopna přečíst to tak, aby to bylo pochopitelné okamžitě. Přitom se nejedná o typ hrabalovské prózy, kdy ze sebe vypravěč chrlí jeden obraz za druhým. Tady šlo o náročné myšlenkové dedukce. Rozhodně to byla nejsložitější četba, kterou jsem kdy v životě nahrávala,“ svěřila se zkušená herečka. A dodala, že samozřejmě nikdy nepodceňuje přípravu: „Píšu si do textu poznámky, je to taková moje grafická příprava: důrazy, předěly, slovní celky, pauzy, intonace. Dělám to tak odjakživa i u jednoduchých textů. U takhle složitého textu bych si vůbec netroufla přijít do studia nepřipravená.“
Její spoluhráčka Lucie Pernetová stála ještě před trochu jinou výzvou: musela zahrát dvanáctiletou dívku Palomu. „Nejprve jsem moc nevěděla, jak na to, ale naštěstí v tom člověk není sám, takže jsme snad s paní režisérkou Jitkou Škápíkovou našly cestu, která se líbila nám a bude snad i posluchačům. Zjistilo se, že pokud se nesnažím znít dospěle, jsem vlastně dítě. Takže nakonec těch dvanáct let nebyl tak těžký úkol,“ vysvětlila herečka. Bystrá a přemýšlivá dcerka rodičů patřících do vyšší společenské třídy nečekaně naváže obohacující přátelství s ženou, která se zdá patřit na přesně opačnou stranu společnosti jak věkem, tak statusem – děvče nicméně zjišťuje, že nikdo z jejího okolí jí není intelektuálně ani zájmově blíže – než domovnice. Ale zdá se, že tajemství Renée odhalil i další obyvatel budovy. Nový nájemník pan Ozu si totiž všímá i věcí, které ostatní přehlížejí… A co by si měl z audioknihy odnést samotný posluchač? „Měl by se zamyslet se nad tím, jak žije. ’Vnímat okamžiky věčnosti v obyčejném běhu světa,‘ jak říká domovnice Renée,“ doporučuje herečka Taťjana Medvecká.
Nahrávku opět doprovází původní hudba, která podle dané postavy a nálady vyprávění střídá durové i mollové variace klasického klavíru v doprovodu osudových smyčců s hravou zvonkohrou okořeněnou veselou rytmikou.
