„Z Martina Myšičky a Jany Plodkové se stala velmi sympatická a velmi propojená dvojice, která na sebe slyší,“ prozrazuje Michal Bureš, kmenový režisér vydavatelství OneHotBook, pod jehož dohledem série čínských thrillerů vzniká. „Autor v každém díle série řeší v rámci detektivního případu i nějaký etický problém – v první audioknize to byly například geneticky modifikované potraviny, tady je to obchodování s lidskými orgány. Vždycky si vytyčí nějaké téma a k tomu napíše příběh. U Petera Maye všechno funguje jako určitý mechanismus: otázka střetu Východu a Západu, přemýšlení a tradice, nějaké progrese, kuchyně, stravování, obyčejů… Jednotlivé díly se skládají z epizod, které jdou za sebou a někdy jsou romantické, občas napínavé, jindy děsivé – a dohromady vytvářejí takový koktejl, který vás udržuje v ději a předkládá jednotlivé motivy,“ líčí režisér.
„Tenhle díl je strašně napínavý – ve mně osobně budila zápletka strašnou zvědavost – asi nejvíc ze všech tří dílů, které jsme zatím četli,“ prozrazuje Jana Plodková, jež je v sérii hlasem americké patoložky Margaret Campbellové. „Hodně mě bavily momenty, kdy se Margaret ocitla na nějaké čínské večeři a musela ochutnávat čínské speciality, ze kterých se jí zvedal žaludek. To bylo docela zajímavé, protože se s tím dalo hezky pracovat,“ uvádí herečka situaci, která jí utkvěla jako obzvlášť zábavná. „Tentokrát se hlavní příběh odehrává v Šanghaji a ne v Pekingu, takže můžeme sledovat, nakolik jsou to dvě velmi rozdílná města, vlastně úplně jiné světy. Navíc do děje vstoupí i Liho mladá atraktivní kolegyně ze šanghajské policie,“ nastiňuje Martin Myšička, jehož ústy mluví v čínských thrillerech komisař Li Jen. Herci četli ovšem nejen vyprávění z perspektivy svých postav, ale užili si spolu i dialogové scény. „Měli jsme asi tři společné frekvence. Když s Martinem natáčíme spolu, tak je to jednak mnohem zábavnější a taky jednodušší, protože na sebe můžeme reagovat,“ vysvětluje Jana Plodková. A Martin Myšička k tomu doplňuje: „Je to podobné jako při předchozích dílech. Pokud jsme spolu ve studiu a střídáme se ve čtení, třeba po stránce či dvou, jsme v kontaktu, můžeme se inspirovat, také ve chvíli, kdy čte ten druhý, můžeme odpočívat, takže vydržíme i delší frekvenci. Má to úskalí, když čekám na svůj part delší dobu, to pak hrozí, že ,vychladnu‘ a hůř se mi pak do čtení naskakuje. No a pak jsou chvíle, kdy spolu máme přímo nějaký dialog a to je pak už práce jako při natáčení rozhlasové hry. A má to i blíže k hraní, což je paradoxně snazší než samotná četba.“
Nahrávku v režii Michala Bureše doprovází původní hudební skladby komponované v jednoduché čínské pentatonice pro tradiční strunný nástroj zvaný „pipa“. Naléhavé melodie v rozvláčném tempu úsečné rytmiky vibrující typicky ostrým zvukem se rozlévají po atmosférických plochách doprovodných nástrojů, kolorují vyprávění a přehledně oddělují jeho jednotlivé části.
