Sámo

Řadu příběhů historických osobností podle Josefa Bernarda Prokopa právě doplnila audiokniha Sámo v podání Aleše Procházky, která po audioknižní Lucemburské pentalogii líčí starší osudy českého národa. „Historie v beletrizované podobě od Josefa Bernarda Prokopa baví nás i naše posluchače, tak jsme se s autorem rozhodli zabrousit i do vzdálenějších dějin. V jistém smyslu je to ještě dobrodružnější, nejen díky době, prostředí a okolnostem, v nichž se Sámův příběh odehrál, ale i proto, že dostupné prameny jsou skoupější na informace. Spisovatel si tedy musel mnohé domýšlet, ale díky němu i skvělé interpretaci Aleše Procházky mohl Sámo vystoupit z učebnice a proměnit se spíše v našich uších v živoucího člověka, kterého dokážeme lépe pochopit,“ uvedla Šárka Nováková, redaktorka OneHotBook. 

„Mám za to, že právě v dnešní době si Sámo pozornost zaslouží. V historii opravdu nemáme takových osobností přebytek. Přišlo mi, že vzhledem k významu si Sámo zaslouží těch řádků o poznání víc. Psát knihu o něm a jeho době na základě pár řádek ve staré kronice a několika málo poznatků soudobé archeologie bylo samo o sobě značně dobrodružné. Snažil jsem se na základě již známého domyslet další, porovnat se známými údaji z okolních zemí. Nebylo to snadné, poněvadž právě ze Sámovy doby je toho k dispozici velice málo,“ prozrazuje autor románu Josef Bernard Prokop. A doplňuje: „První český král, sjednotitel, vítěz nad množstvím nepřátel… Musel to být silný, odolný, charismatický, autoritativní a cílevědomý člověk, bojovník, imponující postava, a to jak pro Čechy, tak i pro Franky, Avary a další národy, velice schopný diplomat a politik, opravdový a důsledný, tak vzdálený po všech stránkách politikům, jak je známe z dnešní doby. Ale současně člověk empatický, citlivý, který se v jistém smyslu obětoval pro zemi, kde se sice nenarodil, ale kterou přijal za svou. Pokud je Karel IV. nazýván ,Otcem vlasti‘, pak si Sámo podle mne zaslouží titul jejího praděda.“ 

Četby audioknihy se chopil Aleš Procházka, jehož celý příběh oslovil zejména tím, jak dokáže původně suchá fakta ze školních lavic převést do podoby barvitého osudu. „Člověk si pamatuje z dějepisu, že kdysi dávno byla jakási první říše, kdy se podařilo sjednotit Čechy. Do té doby byla různá knížectví a vladykové, knížata vládla sama sobě a nebyla připravena na útoky Avarů. A najednou přijde nějaký kupec, francký ještě navíc, křesťan mezi pohany. Protože je zběhlý v obchodu, umí myslet dopředu, kalkulovat a ještě je dobrý voják, tak jim pozvolna začne radit. Oni jeho rady přijímají, pak s nimi bojuje proti Avarům a vyhraje. Situace pak dojde k tomu, že si Češi mají zvolit svého prvního krále a přes velké půtky a neshody zvolí právě jeho,“ popisuje interpret. A dodává: „Bavilo mě, že se člověk dozví spoustu zajímavých věcí – jak se žilo, čím se živili, jaká existovala řemesla… A pochopí i to uspořádání Čechů, tu věčnou nevraživost mezi nimi – že se spojili, jen když bylo nejhůř, ale jakmile už bylo trošku líp, zase se rozhádali. Prostě jak to vidíme dodnes.“ A jak se herec na četbu historické látky ve studiu připravoval? „Základem je si knihu přečíst a pak si to vždycky po čtyřiceti až padesáti stránkách velice důkladně nachystat. Příprava nám zabere minimálně dvakrát tolik času než samotné nahrávání. Protože pak už se do toho dostanete a jedete. Dlouhá souvětí si musíte rozčlenit a udělat si – jak tomu říkám – turistické značky, abyste se v tom orientovali,“ vysvětluje narátor.

Nahrávku v režii Michala Bureše doprovází původní hudba, která pracuje s výrazně rytmicky uspořádanými, oddělenými a znělými tóny propojených do zvučné melodie specificky produkované hrou na lithofon či dendrofon, které spolu s bezeslovným sborovým zpěvem zdařile koloruje dobu vyprávění.