Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti

Co s nimi má společného? A mohli by být ještě naživu?

„Sirotčinec, a myslím tím celou trilogii, jejíž další dva díly plánujeme postupně vydat v průběhu příštího roku, má tu fascinující vlastnost, že dokáže svou uhrančivou atmosférou pohltit obecenstvo bez rozdílu věku,“ nastínil Martin Pilař, ředitel vydavatelství OneHotBook. „Knížka je výrazně založená na zvláštních starých fotografiích a film působí zejména bujarou vizualitou, ovšem audiokniha posluchače zavede přímo do centra dobrodružného vyprávění, jehož podivné protagonisty si může představit dle vlastní imaginace. Viktor Dvořák umí svým sympatickým projevem skvěle zprostředkovat příběh jednoho kluka, který se bál, že jeho život bude obyčejný, ale zjistil, že na něj díky neobyčejnému, dosud neobjevenému nadání čeká velmi magická budoucnost, která je navíc prolnutá s minulostí,“ uvedla Šárka Nováková, redaktorka OneHotBook.
 

„Jednou z mých nejoblíbenějších postav je právě slečna Peregrinová, takový typ anglické dámy, která se může zdát suchopárná a přísná, ale postupně se ukazuje jako velmi srdečná a svérázná,“ prozrazuje herec Viktor Dvořák, pro kterého byl Sirotčinec jeho první audioknihou. A dodává: „Knížka je napsaná tak, že ji vnímáte z pohledu hlavního hrdiny. Asi každý má v jistém věku pocit, že se cítí být trošku odjinud a že mu jeho okolí nerozumí – a ono mu možná skutečně nerozumí… Když pak najednou najdete někoho, kdo vás chápe, nebo zjistíte, že to, co se vám na sobě samých zdá divné, možná divné je, ale že je to tak dobře a správně, tak věci začnou dávat smysl. Když se necháte vést ústřední postavou, tak se s tím prostě musíte ztotožnit. I jako vypravěč celý příběh vidím a čtu hodně z pohledu Jacoba.“ 

A co pro něj bylo na četbě ve studiu nejtěžší? „Tenhle text je hezký v tom, že má příjemný, svěží rytmus, ale zároveň je specifický tím, že jsou v něm velmi dlouhá souvětí. Je to hodně košaté a někdy dá docela fušku se vyznat ve větě, která zabírá třetinu stránky. A rozhodně není jednoduché ji pak ještě přečíst tak, aby to bylo srozumitelné i na poslech. Baví mě to, ale příprava si vyžádala dost času,“ vysvětlil interpret.

Nahrávku doprovází původní hudba, složená z temného přediva elektronických tónů a zvuků, nemilosrdně tepaných strojovým rytmem, který jako kyvadlo odsekává čas a graduje v tempu i dynamice. Jinde je posluchač ukolébáván melodií z dětského hracího kolotoče, jíž však pokradmu překrývá funění, šustot a přerývaný dech, které se postupně splétají ve strašidelné kakofonii.