„S nápadem natočit Stín kapradiny za námi přišel sám Igor Bareš, který velmi přesvědčivě mluvil o své touze text vzkřísit a o nutnosti ho znovu oživit, až nás svým entuziasmem dokonale strhnul. Plni nadšení z jazyka, jímž próza promlouvá, jsme se pustili do práce a nahrávce jsme do vínku věnovali to nejlepší řemeslo, které umíme, ať už jde o zvukové zpracování, hudební výbavu, nebo originální obal, na kterém jsme s radostí znovu spolupracovali se stejnými ilustrátory jako na Povídání o pejskovi a kočičce. Srdcem audioknihy je ale její narátor, který se s textem mazlí, vychutnává si ho, nechává se jím unášet a plnými doušky si užívá i dobrodružnou stránku vyprávění,“ uvedl Martin Pilař, ředitel vydavatelství OneHotBook. A dodává: „Audiokniha zkrátka vznikla pro radost z tvorby, z opojení mluveným slovem, z přesvědčení, že právě tento druh textu v sobě má od počátku zakódovanou zvukomalebnost, kterou je třeba vyvolat slovy vyřčenými nahlas.“ Obal audioknihy, který esteticky doplňuje barvitý autorův jazyk a fantazii posluchače, opatřilo ilustracemi duo výtvarníků Tomski&Polanski.
„Užíval jsem si rytmus řeči, nečekané slovní obraty, kdy před sebou úplně vidíte obrazy. Líbí se mi hlavně zvukomalebnost jazyka, symbolika, když začne promlouvat les, a když autor popisuje různé druhy lesního porostu, jsou tam opravdu surrealistické obrazy přírody,“ líčí interpret Igor Bareš, který Čapkovu audioknihu odjakživa toužil natočit. A doplňuje: „Když se jako čtenář dostanu k něčemu pozoruhodnému, nechci si ten zážitek nechat sobecky pro sebe. Tohle je výjimečná literatura a opravdu hodně záleží na tom, jak text herec přečte. Samotný příběh je jednoduchý, dal by se napsat do černé kroniky na dvoustránce nějakého časopisu s několika fotkami mrtvé laně a zabitého myslivce, ale díky krásnému jazyku je přímo určený pro hlasité čtení, a tedy i pro audioknihu. Tenhle text působí hodně na emoce, které je potřeba posluchači zprostředkovat. Bavila mě nečekaná práce s rytmem, libozvučnost jazyka…“ A dál prozrazuje, jaký je jeho přístup k četbě. „Techniku nějakou mám, po dlouhá léta jsem si ji pěstoval a šlechtil. Pro mě je lepší si to při četbě rovnou v tom okamžiku naplno prožít, na hlase se to pozná a ta informace se k posluchači dostane. Samozřejmě že když je věta na půl stránky, je důležité vědět, kam ta intonační linka spěje a co je podstatné… Bylo také potřeba rozlišit hlavní hrdiny – v temperamentu a v energii, kterou má každý jinou. Někdy to nemusí dopadnout dobře, při dialogu třeba začnete číst větu, kterou říká Ruda Aksamit, a on ji říká ten druhý, ale když se to stane, režisérka mě včas opraví. A tenhle text jsem už dobře znal, protože ho mám rád,“ popisuje herec.
Nahrávku doprovází původní klavírní hudba, která propojuje abstraktní plochy s jemnou lyrickou malbou, jež tu našlapuje po špičkách po klávesách bílých i černých a jinde zase napjatě stepuje ve frenetickém tempu. Melodie vyrůstají z vlhké basové zemitosti, proplétají se houštinami akordů, až v prosluněné tříčárkové oktávě vystoupají do korun stromů nad potemnělý hvozd.
