Krátce před Vánoci dostane David nahrávku videa pořízeného před lety na jedné oslavě. Zachycuje situaci, která odstartovala psychický propad jeho dnes už mrtvé sestry. David se nedovede zbavit pocitu, že ve zvukové stopě videa je skrytý klíč k tomu, co se jí skutečně stalo. A i když ho přítelkyně přemlouvá, aby se nahrávky zbavil, nedokáže to. Netuší, čemu všemu tím otevřel dveře… Vzhledem k prezentovanému prostředí a charakterům postav obsahuje hra expresivní výrazy!
Od pradávna se lidé rádi nechávali strašit děsivými příběhy. Vyprávění o nadpřirozených úkazech nebo o zlu, které někdo neúmyslně probudil k životu, dala vzniknout tolik oblíbenému hororovému žánru.
Obličej klauna Pennywise. Černobílé fotografie z filmu Upír z Nosferatu. Freddy Krueger s noži ostřejšími než jazyk sousedky odvedle. Děsivé obrazy, které mnohdy vstupují lidem do snů.
Správně děsivý vizuální vjem vás snadno ovládne a dlouho ho nedostanete z hlavy. Je ale možné, aby podobnou roli sehrál zvuk? Co když se spouštěčem hrozivého chodu událostí stane zlo, které nevidíte, ale jen slyšíte?
S touhle představou si autorsky pohrál filmový scenárista a režisér Jan Vejnar (film Přišla v noci, seriál Vlastně se nic nestalo) v rozhlasové hře s lakonickým názvem Šum. Odehrává se v kulisách současné Prahy v čase blížících se vánočních svátků, které jsou v některých národních tradicích obdobím, kdy se stírá hranice mezi skutečným a nadpřirozeným, mezi světem živých a mrtvých.
V jeho mysteriózním hororovém thrilleru je těžko rozhodnout, jestli zlo přichází z prastarého dávnověku nebo se v něj mění umělá inteligence a chytrá domácnost.
Jako režisér autorovy představy „zhmotnil“ Radim Nejedlý, pro kterého Šum představoval vzrušující výzvu: „To, co nevidíme, může absorbovat podobu našich strachů daleko snáze než konkrétní obraz, který nám jeho autoři naservírují už hotový. Thriller s hororovými prvky jako zvukové dílo proto nabízí obrovský prostor pro imaginaci posluchače i tvůrce. Pokud pracujete s tak dobrými herci, jako se to poštěstilo nám, můžete se vydat do fascinujícího světa nesvázaného rámem obrazu.“
Více než kdy jindy byla u této inscenace podstatná spolupráce režiséra se zvukovým designérem a autorem hudby Ondřejem Gáškem, který vás bezpečně vede dějem a zároveň působivě stupňuje mysteriózní atmosféru i napětí.
Osoby a obsazení: Osoby a obsazení: Viktor Kuzník (David), Annette Nesvadbová (Veronika), Zdislava Pechová (Klára), Tereza Maxmilián Marečková (Anežka), Simona Peková (psychotronička Vávrová), Pavel Čeněk Vaculík (kolega z Davidovy firmy), Růžena Dvořáková (Davidova kamrádka Eva), Jakub Svojanovský (Davidův kamarád Andrej), Martin Leiský (Lukáš), Ivan Dejmal, Marek Hurák, Sára Venclovská a Štěpánka Romová (kamarádi), Vladimír Hauser (praslovanský hlas), Petr Kubes (Veroničin otec), Jana Štvrtecká (Veroničina matka), Jiří Miroslav Valůšek (umělá inteligence Jazmod), Dagmar Křížová (umělá inteligence Iris), Vlasta Gajdošíková (televizní moderátorka), Marie Veselá a Tomáš Kremr (hlasy v podcastu), Kristýna Valůšková (Cecilka).
Dramaturgie: Renata Venclová. Natočeno v brněnském studiu Českého rozhlasu. Premiéra hry proběhla v neděli 9. února ve 20:00 na Českém rozhlase Dvojka.
Text: Český rozhlas, Radioservis
