„Při úvahách, kdo by román mohl načítat, jsem si říkal, že to chce interpretku, která v příběhu najde zalíbení a bude se bavit přítomnou intelektuální hrou. Pak mě napadlo, že to prostě musí dělat Jitka Ježková, s níž už jsme ve OneHotBook dřív úspěšně spolupracovali. A ukázalo se, že ten odhad byl správný – Jitka často zmiňovala, že se v tom vyprávění poznává. Na mnohé situace či úvahy spontánně reagovala ve smyslu: To je přesný, to je úplně jako kdybych to řekla já,“ nastiňuje Hynek Pekárek, kmenový režisér vydavatelství OneHotBook. A Martin Pilař, ředitel vydavatelství OneHotBook, ho doplňuje: „Mám radost, že jsme se s Pavlou Horákovou dohodli i na zpracování její tajuplné a napínavé trilogie pro děti, z níž na podzim vydáme první díl Tajemství Hrobaříků.“
Sama autorka se o audioknize Teorie podivnosti vyjádřila: „Bylo to bizarní, protože jsem se tak zaposlouchala, až jsem úplně zapomněla, že to je můj vlastní text, a smála jsem se na místech, která mi připadala vtipná, jako bych to slyšela poprvé v životě. S Jitkou jsme obě jako děti chodily do Dismanova rozhlasového dětského sboru, jen já byla o pár let starší, Jitku si pamatuju jako členku mladšího souboru v době, kdy už jsem byla praktikantka. Takže když jsem se dozvěděla, že audioknihu bude číst ona, říkala jsem si: Ježišmarjá, to dítě v tom tričíčku, co recituje na táboře básničky! Ale teď jsem ji slyšela, že to vypráví jako správná ženská, která ví, zač je toho loket, takže jsem nadšená.“
„Když jsem si přečetla asi třicet stránek románu, napsala jsem do vydavatelství, aby mi na autorku poslali telefonní číslo. Měla jsem pocit, že si rozhodně budeme mít co říct, protože ten text mi až příliš často mluvil z duše. Líbí se mi, že ačkoli je hlavní hrdinka inteligentní žena, dokáže si ze svého vzdělání i své práce dělat legraci. Úplně upřímně se mi strašně líbilo, že autorka skrz ni prozradí i to, co bychom jinak nikdy před nikým nepřiznali,“ líčí Jitka Ježková, která v audioknize mluví za hlavní postavu. A dodává: „Třeba že sice víme, že nemáme lidi posuzovat podle toho, jak vypadají, ale některé rysy v člověku něco evokují a prostě si nelze pomoct. Nebo když dá hrdinka najevo, že zrovna nemiluje děti, anebo vyjmenuje, co všechno my ženy musíme dělat, abychom si připadaly atraktivně. Hrozně mě bavilo, že se nestydí jako akademička přiznat, že existuje i něco, co zatím nedokážeme rozumem pochopit. Líbilo se mi, jak Ada přistupuje k lidem absolutně bez předsudků. Sice na nich vidí, co všechno jí vadí, ale dokáže s nimi vyjít, koexistovat a něco na nich ocenit. Ada Sabová je chytrá, sebevědomá ženská natolik ukotvená v tomhle světě, že se nebojí říct i nepopulární věci.“ Herečku román od začátku bavil, číhaly v něm však také nejrůznější záludnosti. „Když jsem text začala číst nahlas, říkala jsem si, jestli v těch dlouhých větách dokážu udržet smysl. Tolik novotvarů jsem dlouho nikde neviděla. A nejen neologismů, ale i slov, která se nepoužívají úplně běžně. Je tam dost složitých, šroubovaných vět týkajících se různých odborných záležitostí. A pokud se něco týká přírodních věd, jsem koncích, takže si to musím přečíst třikrát, abych to pochopila. Pak stejně zjistím, že mi něco uniklo a jdu po jednotlivých slovech, abych tomu dala intonaci, že vím, o čem mluvím… Jako čtenářka jsem si to strašně užívala a hrozně mě to bavilo, o něco hůř už se mi to četlo nahlas, ale bavilo mě to pořád. Tak jen doufám, že se to bude líbit i posluchačům,“ prohlásila interpretka.
Nahrávku doprovází původní hravé melodie, které v nástrojovém obsazení evokují lehkou bigbítovou sestavu, doplněnou o klavír a saxofon. V různých tempech se střídají zvonivé předěly s náladovými polohami, reflektujícími rozpoložení hrdinky a zákruty příběhu.
