„Je to náš dosud největší audioknižní projekt, scénář má osm set třicet čtyři stran a nahrávali jsme celé čtyři měsíce. Dali jsme dohromady seznam více než šedesáti herců vhodných pro dané party a z těch jsme vybírali jedenáct nejpříhodnějších tak, aby podle nás co nejvěrněji zhmotnili představu o naturelu postav. Výsledkem je téměř šestatřicet hodin strhujícího poslechu,“ uvedl Martin Pilař, ředitel vydavatelství OneHotBook. A doplnil: „Simmons střídá jedenáct protagonistů sledujících jeden proud vyprávění, nadouvá plachty výbornou znalostí technických reálií, ať už jde o konstrukce a vybavení lodí či nejmodernější dobové výstroje, pečlivě sleduje denní rytmus lodního mikrokosmu a ke všemu děj vydatně okysličuje děsivým tajemnem, vytváří závislost na příběhu a nemilosrdně léčí pouštěním žilou. Nesmírně sugestivní vyprávění dráždí všechny smysly, nejvíce ale probouzí obrazotvornost a fantazii. Po chvilce se posluchač ocitá mezi námořníky, nahlíží přes rameno kapitánům, asistuje u rutinní činnosti posádky, prodírá se nehostinným ledovým polem a mrzne, strádá, bojí se, modlí a vymýšlí plán na přežití. Z celého příběhu čiší neskutečné odhodlání, šílená houževnatost a nezdolnost, touha poznat svět, který do té doby nebyl zmapován.“
„Námořníci jsou několik let uvěznění v lodích zamrzlých v ledové krajině, docházejí jim zásoby, mají halucinace a jsou zesláblí. K tomu setkání s přízraky, fantaziemi a hrozivým monstrem. Když jsem si představil, že to skutečně proběhlo, opravdu to mnou otřáslo. Ale seriál, který byl podle románu natočený, jsem neviděl – myslím si, že podobné věci je lepší nechat na fantazii posluchače, protože každý má jinou zkušenost a jinou imaginativní výbavu. Obraz je hrozně určující, ten vám vlastně všechno doslovně vyjeví, až už nezbyde prostor pro hru. Takže audioknihy jsou podle mě v tomhle smyslu bohatší než jakkoli dokonale zpracovaná filmová či televizní adaptace,“ doporučuje příběh k poslechu jeden z jeho interpretů Jan Vlasák.
„Pro mě je kapitán Crozier předobrazem dobrého velitele. Je to člověk, který umí číst lidi, umí s nimi zacházet a je odvážný a schopný vzít na sebe zodpovědnost… Charakterově je to člověk, se kterým bych si asi rozuměl – ačkoli má v příběhu i slabší období, ale nakonec se rozhodne postavit realitě a čelit jí. Francis Crozier je přímý, je jasné, co chce, a řekne to na rovinu, nepoužívá žádné kličky, vytáčky,“ popisuje hlavního hrdinu Martin Stránský, jehož hlasem kapitán lodi Terror hovoří. Jeho promluvy se pak střídají s perspektivou deseti dalších postav. „Bavilo mě, jak je Harry Goodsir jiný než já. Obvykle hraju spíš hromotluky a burany, zatímco Harry Goodsir je vzdělaný – jeden z nejvzdělanějších na obou lodích. Je to doktor a je zvídavý, přívětivý a bytostný humanista, který se do poslední chvíle snaží všechno zkoumat přírodovědně a medicínsky. Na tu výpravu jel především poznat lední medvědy i jejich chování a ještě kvůli tomu, že bude užitečný i jako lékař,“ líčí svou postavu David Novotný.
Uhlazenou britskou dikci kapitána celé výpravy, jehož jméno se stalo synonymem fatálních událostí, uším posluchače zprostředkovává Vladislav Beneš, který prohlásil: „Nejen na Johnu Franklinovi, ale na všech zúčastněných se mi líbí, že v sobě mají něco, co je táhne, aby se vzdali pohodlí, neřkuli rodiny, a vydali se něco probádat s nejistým výsledkem. Ale nejistým nejenom v tom smyslu, jestli přijdou na něco nového nebo nepřijdou, ale hlavně jestli to vůbec přežijí.“ Dychtivost vydat se za dobrodružstvím pohání i poručíka Johna Irvinga. „Je to obyčejný kluk, který se na tu expedici dostal v podstatě náhodou a s tím, že až se vrátí, napíše o tom knížku, která ho proslaví. Je to takový mladý floutek, kluk toužící po něčem nevšedním, který ztroskotá v mrazu a pak tam několik let přežívá,“ nastiňuje situaci své figury Ivan Lupták. Největším nepřítelem člověka je však zpravidla jiný člověk, a proto nemůže na palubě chybět ani pořádný záporák. „Cornelius Hickey je bezskrupulózní ksindl určený k přežití. Takoví jedinci se vyskytují v jakékoli době a jsou to ti nejživotaschopnější z nás. Když jsem se dozvěděl, že mám v audioknize mluvit právě za něj, bylo to pro mě tak hratelné, že jsem se velice těšil,“ prozrazuje Petr Jeništa, který jej s chutí ztvárnil.
Nahrávku v režii Hynka Pekárka doprovází původní hudební doprovod, který tepe v minimalistickém monotónním rytmu inuitského šamanského bubnu, rozbíhá se jako nízkootáčkový parní stroj, polyká a spaluje všechny durové stupnice. Kompozice postupně graduje a nabírá obrátky, zakrývá nebe černí spalin, přituhuje v řezavých smyčkách smyčců, rezonuje hrdelním zpěvem Eskymáků, nese se pod nízkým horizontem do prostoru na smutných klapkách klavíru a mizí pod nánosem sněhu v kakofonii pištění větru a vichřice.
