Naštěstí se do blízkého okolí na svátky vydal i Hercule Poirot, který v dusné atmosféře podezíravosti a vzájemné nevraživosti dokáže pachatele nekompromisně usvědčit.
„Poslouchat Lukáše Hlavicu coby Hercula Poirota je skutečně návykové a my sami jsme nemohli zůstat jen u jedné dávky vyprávění. Kombinace dobré předlohy a skvělého narátora vedeného zkušeným režisérem vždycky slibuje slušný výsledek, ale tohle spojení se ukázalo jako vskutku výjimečné, protože náš narátor a jeho hrdina si spolu mají hodně co říct a opravdu si rozumějí. Perfekcionismus, s jakým Lukáš k přípravě četby přistupuje, na lékárnické váze naprosto přesně odměřená dikce protagonisty, jemně řezaný sarkasmus, v bohatém rejstříku stejně precizně pojaté i další postavy, až labužnicky pěstované a kroucené věty, stejně jako kníry… Tím vším slovo za slovem buduje plnokrevné prostředí a staví nás přímo do centra dění,“ uvedl ředitel vydavatelství OneHotBook Martin Pilař důvody, které podle něj stojí za úspěchem nově vydaných evergreenů. A doplnil: „Bylo by pak hříchem nedodat i další dávky, takže až se teploty opět vyšplhají do hřejivých výšin, dopřejeme posluchačům skutečné Zlo pod sluncem, které chystáme na jaro opět s Lukášem Hlavicou.“
„Nejvice vždycky osloví celková atmosféra – zasazení do anglické post-viktoriánské doby a do prostředí velkého rodinného sídla. Příběh se na jednu stranu jmenuje velmi poeticky, ale už v tom je past, protože Vánoce jsou to velmi nepovedené. Agatha Christie měla velký smysl pro humor – pro takový ten britský suchý –, takže už samotný název je v podstatě velká ironie,“ líčí interpret audioknihy Lukáš Hlavica, v čem jsou podle něj Vánoce Hercula Poirota nejpřitažlivější. „Poirot nás baví a zajímá, protože je to výjimečný a prapodivný človíček, ovšem autorce se velmi dobře daří odstínit především protagonistky. Jak v tomto románu, tak i v dalších jsou ženy silnější, jsou to právě ony, kdo příběh posiluje a nenápadně ovládá. Muži jsou efektnější, ale ženy jsou taková zvláštní klidná síla. Vždycky je zajímavé setkání Hercula Poirota, u něhož nevíte, co si o ženách myslí, a některé ženské postavy – je plné drobného napětí,“ popisuje herec, který načetl i předchozí nahrávku Vražda v Orient expresu, na níž posluchači i recenzenti oceňovali právě jeho schopnost pohrávat si s profilací hrdinů a probarvovat tak celé vyprávění.
„Vánoce Hercula Poirota se odehrávají na anglickém venkově, kde se sejde okruh širší rodiny a podezřelí jsou opět všichni, takže bylo nutné rozlišovat jednotlivé polohy. U Agathy Christie je každopádně bezvadné, že charaktery velmi zřetelně vyhraní už tím, jak jsou jejich promluvy stavěné, text je v tomto návodný a je díky tomu jasné, jak povahu naskicovat výraznější barvou. Když text čtu a zpracovávám, odehrává se mi v hlavě film – ty postavy nějakým způsobem vidím. A díky tomu vzniká i konkrétnější představa dané figury,“ vysvětluje oceňovaný narátor svůj přístup ke klasickému dílu se spoustou protagonistů. A dodává: „Dívám se na to jako na šachovnici, skoro až ,poirotovsky‘ se dá říct, jako na mozaiku, která se postupně skládá, takže u některých postav má člověk větší jistotu, že jejich náturu trefí okamžitě. Pokud je postava neurčitější, záhadnější, je v hlasové charakteristice nutné volit pastelovější odstín. To se pak samozřejmě v průběhu malinko proměňuje během jejich konfrontací – když máte dva robustní hlasy dvou mohutných mužů, je třeba pro dialog u jednoho výraz ještě posílit a u druhého na ,huňatosti‘ hlasu trošku ubrat, což se taky dá řešit tempem a tempo-rytmem řeči.“
Nahrávku doprovází původní klavírní hudba, která se v různých melodiích a náladách proplétá celým příběhem. Hlavní motiv je okázale melodramatický, pompézně si vykračuje a ve fortissimu akcentuje svoji nadřazenost. Proti této poloze se do kontrastu staví jemná a veselá vánoční píseň, připomínající zvonivé preludování hrací skříňky. Použity jsou i mollové fragmenty, náladové melodie nesoucí břímě, plující do zasněné části podvědomí.
