„Po výborném přijetí audio verze bestselleru Žítkovské bohyně jsme se rozhodli zpracovat také dosti náročnou ‚Gertu Schnirch‘. Osudy dívky poznamenané nejprve rozpory v rodině s českou matkou a německým otcem, pak událostmi 2. světové války a zejména následným divokým odsunem, která nakonec žije v komunistickém režimu, zkrátka nemohou člověka nezasáhnout. S Vilmou Cibulkovou jsme natáčeli dva měsíce,“ uvedl Martin Pilař z vydavatelství OneHotBook.
Příběh děvčete „dvojí krve“ začíná nevinně na hodinách kreslení s kamarádkou Janinkou a s příchodem nacismu potemňuje stejně, jako postava násilnického otce, jemuž nástup fašismu vlije energii do žil. Neblahé následky nese Gerta ještě před koncem války, který je pro ni začátkem nového pekla. Uplatňování principu kolektivní viny na těch, kteří byli po ruce, se se v sugestivním líčení pohořelického pochodu smrti, jímž vygradoval divoký odsun Němců z Brna, doslova zhmotňuje před očima. Gerta se však i přes hrůzné zážitky rozhodne Československo, jež považuje za svůj domov, neopustit. Dočasný azyl nalézá ve vsi Perná pod Pálavskými vrchy, odkud ji nakonec vyžene násilná kolektivizace novými usedlíky, kteří nedávno nabyté k půdě ani krajině nemají žádný vztah. „Němci, kteří tu po válce zůstali, bojovali s nepochopením až do konce svých životů. Trauma je ovlivnilo skutečně napořád a svůj původ měli zanesený i v kádrových posudcích. Jejich neštěstí pak pokračovalo tím, že svou zkušenost nemohli a nechtěli sdílet s druhou generací, se svými dětmi,“ líčí bezvýchodnou situaci lidí, kteří se stali předobrazem pro její protagonisty autorka Kateřina Tučková.
Převyprávění knihy se ujala Vilma Cibulková, jejíž nakřáplý hlas výtečně rezonuje s trpkou životní zkušeností, kterou hrdinka musí projít, a následnou fatální únavou, jež ji zažene do pasti rezignace. Dokonale zprostředkovává každé zaváhání, chvilkové okamžiky radostné naděje, všechna bolestná procitnutí, hrůzné zážitky i fatální zvraty. Její mimovolné povzdechy předznamenávají budoucí tragiku děje a její projev kongeniálně kopíruje dynamiku textu. „Nejhorší pro mě bylo uchovat si při čtení nadhled. Jelikož jsem silně empatický člověk, hned se začnu vžívat jak do postavy Gerty, tak do ostatních figur, které se nacházejí v náročných situacích. Pohořelický pochod, nálety, všechno… Ve chvíli, kdy si představím nálet a úprk, samozřejmě zrychlím i řeč a dostanu se do té šílené pasti, že se mě to týká stejně jako Gerty,“ vypráví Vilma Cibulková o svém procítění díla. A dodává: „Pro mě je to v jistém smyslu srdeční záležitost, protože pocházím z pohraničí, ze Sudet. Měla jsem také příležitost točit o podobných tématech filmy podle předloh Vladimíra Körnera. S touhle látkou už žiji několik let a znova se mi tak otvírá i moje dětství. Mám tudíž pocit, že spousta úvah i vnitřních pocitů Gerty se dotýká mě osobně; až mi někdy připadá, že jsem tu dobu snad i žila. Ale možná je to i tím, že jsem dřív bydlela v domě, ze kterého třeba byla nějaká Gerta stejným způsobem vyhnána, odsunuta.“ Audioknihu v režii Jitky Škápíkové doprovází náladové klavírní předehry a intermezza, jejichž dramatické i dojemné tóny vtahují posluchače do intenzivní blízkosti Gertina nezapomenutelně nešťastného údělu.
