V nejhrůznějších obavách a s nejstrašnějšími představami probděl Weber celou noc po boku své Silvany. Každý šumot venku, každé vrznutí dveří a schodů, sebenepatrnější zvuk vyvolával v něm hned novou hrůzu. Ráno rychle posnídali a pospíchali pryč z toho loupežnického hnízda. Ale sotva vjeli do lesů, přepadla je banda loupežníků, těch, s nimiž se předešlý večer setkali v hospodě. Budou vysvobozeni? Kdo je vysvobodí z drápů těch hrozných lidí?
text: Franz Gilles von Jilek