Naposlech

Je málo knih, o kterých se dá říct, že nějak skutečně změnily svět, a ještě méně to platí o těch současných. Savianova Gomora k nim přinejmenším částečně patří, byť jméno autora i jeho díla byste v seznamech titulů, které pohnuly dějinami, hledali nejspíš marně. Přesto se vliv ani ne dvacet let staré autorovy prvotiny na to, co víme o našem světě, nedá popírat.

Detektivky s židovskou tematikou z pera Petra Eidlera nejsou v českém knižním prostředí žádnou novinkou. V tom audioknižním pak představují velice přívětivý návrat k české detektivní tradici, stále atraktivní téma ale i velice svěží vítr. Jak si s vydáním pro posluchače poradilo vydavatelství?

Když v roce 1516 vydal Thomas More svou beletrizovanou představu ideální společnosti a nazval ji slovem Utopia (místo, které neexistuje), zavedl do literatury důležité slovo označující svébytný žánr a v širším smyslu i charakteristický příznak žánrově jinak orientovaných děl. Na ostrově Utopia panuje ideální společenský řád bez soukromého vlastnictví a s obyvateli vyznávajícími skromnost a pospolitost. Na podobném principu vystavěl svou nedokončenou Novou Atlantidu o sto let později Francis Bacon či o pár let dříve Tommaso Campanella svůj Sluneční stát.

Brněnské nakladatelství Větrné mlýny, které vzniklo v roce 1995 a stalo se záhy pevnou součástí české knižního prostředí, je od začátku zajímavé svou produkcí, ale i několika významnými projekty. Patří k nim třeba Měsíc autorského čtení, literární festival, který se z Česka postupně rozšířil do několika dalších evropských zemí, nebo vydávání inspirativního časopisu RozRazil. Větrné mlýny jsou činné i na poli audioknih a zde stojí za pozornost edice Česi, počúvajte, v jejímž rámci nakladatelství ve spolupráci Slezskou univerzitou v Opavě představuje českému posluchači zajímavé slovenské autory ve slovenštině.

Povídka má v české literatuře nezastupitelnou roli, ať už vezmeme v potaz jakékoli vymezení žánru, kterých nám literární věda poskytuje hned několik. Drobné skvosty najdeme v každém období moderního českého písemnictví a jsou spjaty s takovými velkými jmény jako Vítězslav Hálek, Jan Čep, Franz Kafka nebo Ivan Klíma. I z čtenářského hlediska povídky získaly značnou oblibu, obzvlášť tam, kde se spisovatelský um setkává s jistou čtivostí či nadsázkou – typickým příkladem jsou Povídky z jedné a druhé kapsy Karla Čapka, jejichž popularita je velká i po téměř sto letech od jejich prvního vydání v roce 1929.

Literární novinky potěší ty, kteří mají rádi laskavý humor, protkaný místy sžíravou satirou, okořeněný originálním světonázorem autora. Právě do takovýchto klišé, která zaznívají v hodnocení literárních děl od jejich recenzentů a kritiků, se mimo jiné strefuje Ivan Kraus na svém novém CD Literární novinky, které tentokrát cílí na téma, související s autorovou profesí spisovatele.

Stejně jako každý rok, vyhlásil Audiolibrix letos na podzim svůj Velký audioknižní průzkum. Pokud se do něj zapojíte, můžete vyhrát dárkový poukaz na 3, 6 či dokonce 13 audioknih!