J. D. Salinger
Důležitý a stále populární prozaik Jerome David Salinger přišel na svět prvního dne roku 1919 v New Yorku.
Jeho román Kdo chytá v žitě z roku 1951 doposud platí za výrazný manifest generační vzpoury a ikonický popis vnitřní nejistoty a hledání vlastního místa ve světě. V roce 1968 ho pro Československý rozhlas načetl Jan Tříska. V roce 1992 vznikla v bratislavském studiu Československého rozhlasu koláž Banánové rybky z jeho krátkých próz, které interpretoval herec Marián Zednikovič.
Petr Vacek
Šedesáté narozeniny dnes slaví herec, rozhlasový moderátor a dlouholetý člen Studia Ypsilon Petr Vacek.
Jeho rozhlasová činnost je spjata s moderováním pořadu Klub Rádia Junior, je ale také autorem rozhlasového dokumentu o herečce a političce Táně Fischerové z cyklu Úžasné životy a objevil se ale také v několika rozhlasových hrách – například v „ypsilonkovské“ vánoční Komedii o hvězdě, kterou podle písmáckého rukopisu napsal Jan Kopecký – a v roce 2002 se stal vypravěčem hajajovských pohádek o postiženém ptáčkovi Paralínkovi, které napsala Maria Procházková.
V produkci Supraphonu vzniklo několik dramatizací spojených s Vackovým kolegou z Divadla Ypsilon Janem Jiráněm, v kterých Vacek ztvárnil některou z rolí. Ve spolupráci s výtvarníkem a vtipným spisovatelem Mariánem Pallou vznikla parodická hra Ve znamení hada, a podle knihy Oty Pavla pak Pohádka o Raškovi. Zajímavostí je, že nezkrácenou četbu této knihy o československé sportovní legendě v podání Petra Vacka plánovalo v roce 2009 k vydání Tympanum, ale nikdy k němu nedošlo.
O svých zajímavých názorech, herecké práci a specifickém prostředí Ypsilonky herec loni v prosinci hovořil v pořadu Českého rozhlasu Osobnosti.
František Běhounek
V roce 1973 zemřel ve věku 74 let český fyzik, žák Marie Curie-Skłodowské, ale také cestovatel a spisovatel František Běhounek.
V roce 1926 se zúčastnil špicberské části polární výpravy Roalda Amundsena, o dva roky později pak jako vědecký člen Nobileho výpravy k severnímu pólu jako člen posádky vzducholodě Italia, která v nehostinném prostředí ztroskotala – dobrodružství se šťastným koncem pak popsal ve své nejznámější knize Trosečníci na kře ledové, později přejmenované na Trosečníky polárního moře.
Akademik, expert UNESCO a vysokoškolský pedagog Běhounek po sobě zanechal víc než šedesát knih různých žánrů od literatury faktu a popularizačních prací (například dosud skvělý titul Newton by se divil z roku 1975 sepsaný s filozofem Zdeňkem Pincem a dlouholetým redaktorem časopisu Vesmír Ivanem Boháčkem) před dobrodružné romány až po science-fiction.
Řada z nich má především díky Rozhlasu zvukové zpracování – v roce 1986 vznikl v Plzni dramatický seriál pro mládež Tajemství polárního moře, v němž mladý český inženýr objeví nebývale lehký a pevný kov, z kterého sestrojí vzducholoď a vydá se v ní k severnímu pólu.
