Tereza Brdečková
Narozeniny dnes slaví česká spisovatelka, scenáristka a nakladatelka Tereza Brdečková.
Autorka řady filmových a televizních scénářů (např. Menzelovi Donšajni nebo Sedláčkův seriál Bohéma) i beletristické prózy se rovněž zabývá literaturou faktu. Z tohoto soudku je i rozsáhlá memoárová kniha O Janě a Zdenkách kolem Jana Wericha mapující osudy tří žen Jana Wericha: manželky Zdenky, dcery Jany a vnučky Zdenky přezdívané Fanča. V roce 2023 ji v Českém rozhlase načetli v režii Tomáše Soldána Alena Sasínová-Polarzcyk, Magdaléna Holcová a Norbert Lichý.
František Nepil
10. února 1929 se ve středočeském Hýskově narodil spisovatel František Nepil.
Jediný člen předrevolučního PEN clubu, který směl být oficiálně vydáván, maturoval na obchodní akademii a začal se živit jako propagační pracovník. Od poloviny 60. let začal vydávat články a fejetony v různých časopisech, a právě fejeton se stal žánrem, který opečovával a rozvíjel, přičemž patří k jeho nejlepším autorům vůbec.
Od roku 1969 pracoval v redakci vysílání pro děti a mládež Československého rozhlasu, a i když se začátkem normalizace stal spisovatelem na volné noze, jeho hlas zazníval z rozhlasových přijímačů i dál – jeho pravidelné ranní fejetony patřily k nejoblíbenějším posluchačským zážitkům.
V roce 1981 vyšla v Albatrosu knížka Naschválníčci, příběhy záškodnických skřítků na letním táboře, jeden z mnoha titulů pro děti. Počátkem 80. let vznikla i desetidílná, několikrát reprízovaná četba na pokračování s Vlastimilem Brodským.
Z velkého množství dalších nahrávek vybíráme titul František Nepil – Kolekce audioknih, pěti a půlhodinový soubor, ve kterém kromě obligátní autorské interpretace zazní i hlasy Jany Hlaváčové, Luďka Munzara a Petra Nárožného.
Boris Pasternak
10. února 1890 se v Moskvě narodil Boris Pasternak, ruský básník a spisovatel, nositel Nobelovy ceny za literaturu.
Jeho jméno si spojujeme především s románem Doktor Živago, k sovětské realitě značně kritické próze, kterou dokončil v roce 1956, ale kterou publikoval pouze v exilu – v samotném SSSR dílo vyšlo až koncem 80. let a autorovi přineslo perzekuci, jejímž symbolem bylo donucení Pasternaka ze strany úřadů odmítnout Nobelovu cenu (tu převzal až dlouho po jeho smrti v roce 1989 syn Jevgenij).
Pasternakovo životní dílo vyšlo v roce 2022 u Audiotéky v nezkrácené podobě ve více než třiadvacetihodinové interpretaci výtečného Martina Preisse.
