Martin Štěpánek
Sedmdesáti osmi let by se v sobotu dožil herec a politik Martin Štěpánek.
Syna slavného otce Zdeňka Štěpánka a bratr herce Petra Štěpánka a nevlastní bratr herečky Jany Štěpánkové vídali v šedesátých a sedmdesátých letech diváci především na prknech Národního divadla, kde ztvárnil řadu rolí, například Švandu ve Strakonickém dudákovi J. K. Tyla nebo titulní roli v Čapkově Loupežníkovi. Po odchodu do emigrace v roce 1981 se jeho hlas ozýval v českém vysílání Svobodné Evropy, kde působil až do roku 2002, kdy byla česká redakce zrušena.
Vedle menších filmových a televizních rolí pracoval i v Rozhlase, kde načetl několik povídek a ztvárnil několik postav v rozhlasových hrách. Třeba ve čtvrtém příběhu ze seriálu Kriminální příběhy Johna G. Reedera si zahrál gangstera z Toronta Artura Lomera, slyšet ho můžeme i v historické detektivce Záhada zlaté štoly z pera populárního autora Vlastimila Vondrušky.
Milan Rúfus
Šestnáct let v sobotu uplynulo od skonu jednoho z nejvýznamnějších slovenských básníků Milana Rúfuse, nositele Státní ceny za literaturu z roku 1970 a Řádu Tomáše Garrigua Masaryka z roku 1991. Kromě básnické tvorby se zabýval filologií a literární historií a plodný byl i jako překladatel z norštiny, španělštiny a češtiny.
Ukázky z jeho díla lze zaslechnout na některých supraphonských záznamech z recitačního festivalu Neumannovy Poděbrady, třeba v roce 1984 zde úryvky z jeho esejů přednesl známý slovenský herec a básníkův synovec Peter Rúfus. Významný slovenský herec Ladislav Chudík načetl jeho eseje Štyri epištoly k ľuďom a Marián Geišberg, oblíbený interpret u českých posluchačů, se zase zhostil přednesu krásné básně Murárska balada.
Jack London
Námořník, lovec ústřic, válačný zpravodaj, člen pobřežní hlídky nebo zlatokop – povolání, kterými se živil John Griffith Chaney narozený 12. ledna 1876 v San Franciscu a později proslavený pod jménem Jack London.
Formativní postava americké literatury publikovala svůj první veřejný text v roce červnu 1899 (šlo o reportáž „Přes peřeje na Klondike“ vydanou v Home Magazine). Do své smrti v roce 1916, tedy za necelých sedmnáct let, stihl London napsat dvě stovky povídek a přes dvacet románů, z nichž některé zůstávají dodnes předmětem neutuchajícího čtenářského zájmu.
Ve zvukové podobě stojí za rozhodné doporučení zejména dodnes okouzlující Volání divočiny, které v roce 2022 načetl pro Tympanum Jan Vlasák.
Haruki Murakami
Šestasedmdesáté narozeniny v neděli oslaví Haruki Murakami, celosvětově oblíbený autor, v jehož textech jsme svědky onoho vzácného úkazu, kdy si čtenářská obliba podává ruku s nespornou uměleckou kvalitou.
Ke psaní se rozhodl spontánně během sledování basketbalového zápasu a svůj první román Slyšet zpívat vítr psal téměř rok po nocích a po celodenních směnách v jazzovém klubu. Za něj získal v roce 1979 první místo v literární soutěži. Hráz mezinárodního uznání se protrhla v roce 1987, kdy vyšel jeho patrně nejznámější román Norské dřevo tematizovaný sexualitou, ztrátou a vztahovými problémy na pozadí tokijských studentských bouří konce 60. let. Ve zvukové verzi jsou od tohoto japonského autora, jehož jméno je posledních několik let nejčastěji skloňováno v souvislosti s Nobelovou cenou za literaturu, další dva romány: Tancuj, tancuj, tancuj… v interpretaci Matouše Rumla a zejména Bezbarvý Cukuru Tazaki a jeho léta putování, s jehož záměrně pomalým tempem si výtečně poradil Martin Myšička.
David Mitchell
12. ledna 1969 se v Southportu na severozápadě Anglie narodil David Mitchell, jehož renesanční osobnost zahrnuje vedle literární vědy a psaní prózy i překládání, herectví nebo skládání hudby.
Jeho nejznámější román Atlas mraků vyšel v roce 2004 a o osm let později byl zfilmován autorkami a režisérkami slavného Matrixu sestrami Wachowskými, které doplnil ještě oceňovaný německý režisér Tom Tykwer. Filmová verze přispěla k celosvětové popularitě tohoto postmoderního povídkového sci-fi titulu odehrávajícího se v šesti časových rovinách a na šesti různých místech. V roce 2013 vyšel tento bestseller jako vícehlasá četba zásluhou vydavatelství OneHotBook, pro které ho načetli Jan Zadražil, Kristýna Frejová, Jan Vlasák, Jana Stryková, Martin Stránský a Kryštof Rímský.
Ve zvukové podobě je k dispozici ještě Mitchellův román Dům za zdí, v němž umně využívá několika žánrů, z nichž je stěžejní horor. Vydavatelství OneHotBook pro jeho zajímavou vícehlasou nahrávku oslovilo mladé herce Matěje Převrátila, Marii Černochovou a další.
Agatha Christie
Bez jednoho roku půl století v neděli uplyne od chvíle, kdy svět ztratil nejvýznamnější autorku detektivek Agathu Christie. Geniální žena, která navždy proměnila žánr mimo jiné i tím, že často neváhala testovat jeho pravidla a zákonitosti, za svůj život napsala téměř osmdesát románů, asi 150 povídek a bezmála dvacet divadelních her. Filmových, televizních, rozhlasových a audioknižních verzí příběhů „první dámy zločinu“ je nepočítaně a i na Naposlech.cz o nich čtete nebo posloucháte často – připomenout můžeme třeba přehledový podcast Jakuba Horáka a Lukáše Vavrečky Audio Agathy Christie, tematický článek Ivety Novotné mapující zvukové verze jejích divadelních her a samozřejmě množství recenzí.
U jejích zvukových titulů, kterých je momentálně k dispozici víc než pět desítek, není velká šance splést se, proto upozorníme jen na dvě výjimečné nahrávky – vtipný, podrobný a skvěle napsaný Vlastní životopis, který v nelehkých podmínkách covidových restrikcí načetla vynikající Alena Vránová, a poirotovský titul A pak nezbyl žádný známější pod původním názvem Deset malých černoušků, který patří mezi autorčina nejlepší díla a jímž si také můžete připomenout charismatický hlas oblíbeného moderátora a herce Vladimíra Čecha.
