Dana Syslová
Osmdesáté narozeniny dnes slaví paní Dana Syslová, jedna z nejvýraznějších hereček své generace. Po studiích na DAMU působila téměř tři desetiletí v Městských divadlech pražských, kde vytvořila řadu výrazných rolí napříč žánry (už v 70. letech to byly Markétka v Goethově a Dürrenmattově Urfaustovi v režii Františka Mišky, kde dvě mužské hlavní role ztvárnili Viktor Preiss a Eduard Cupák, nebo Eurydika ve stejnojmenném dramatu francouzského dramatika Jeana Anouilhe, do které ji obsadil Ladislav Vymětal).
Později hostovala i na dalších pražských scénách, zahrála si v několika filmech a televizních inscenacích a její hlas patří k nejznámějším v českém dabingu. Cenu Františka Filipovského získala v roce 2006 za dabing inspektorky Jane Tennisonové v seriálu Hlavní podezřelý a v roce 2014 za celoživotní mistrovství, letos byl vyznamenán i její nesporný dlouhodobý přínos české činohře Cenou Thálie.
V roce 1990 vznikla v režii Pavla Linharta dvanáctidílná dramatizovaná četba na pokračování z originálního románu Egona Hostovského Sedmkrát v hlavní úloze, který napsal v roce 1942 a který v mnohém inspiroval řadu uměleckých postupů Grahama Greena, který Hostovského a zejména tento text obdivoval. V hlavní úloze se představil Jan Kačer, vedle Syslové byli dalšími hlasy Boris Rösner, Jiří Adamíra, Josef Vinklář a další.
V roce 2020 vznikla v Českém rozhlase zajímavá dramatizace povídky Phyllis Dorothy Jamesové Vánoční vražda o jednom vražedném vánočním zážitku autorky z mládí. Syslová ztvárnila starší verzi Jamesové, tu mladší si zahrála Tereza Císařová. Dále se v inscenaci podle scénáře Kateřiny Rathouské v režii Izabely Schenkové představili třeba Iva Janžurová, Jaroslav Plesl nebo Ondřej Brousek. Více se o tomto povedeném počinu dozvíte v recenzi nazvané Sváteční vražda.
Sebastian, slavný a uznávaný spisovatel procházející osobní i tvůrčí krizí, odjede na ryby a při setkání s mimozemskou civilizací zažije tak radikální proměnu, že už nic nebude jako dřív. To je půdorys rozhlasové sci-fi Miroslava Stoniše Sněhurka z vesmíru, kterou v roce 1990 natočila režisérka Alena Adamcová. Hrají Josef Somr, Svatopluk Skopal, Jan Teplý či Lukáš Hlavica.
Ve společné interpretaci s Jaromírem Medunou vydalo v roce 2018 AudioStory křehkou novelu a předlohu stejnojmenného filmu s Robertem Redfordemi a Jane Fondovou Cizinci v noci Kenta Harufa o osudovém setkání dvou osamělých lidí, kteří už dávno ovdověli a nečekali od života nic nového.
Jejím hlasem zní i první dvě pohádkové knížky oblíbené autorky Betty MacDonaldové z cyklu Paní Láryfáry o kouzelné stařence, která má ze všeho nejblíž k dětem a jejich starostem i neduhům. Paní Láryfáry vyšla o Tympana v roce 2018, Čáry paní Láryfáry o rok později.
Fjodor Michajlovič Dostojevskij
Ruský spisovatel, filosof a myslitel Fjodor Michajlovič Dostojevskij, jehož dílo zásadně ovlivnilo světovou literaturu i moderní psychologii, se narodil 11. listopadu 1821 v Moskvě.
Prošel dramatickým životem – od vojenské služby přes odsouzení k smrti a sibiřské vyhnanství až po návrat k literatuře, kterou pojal jako duchovní poslání. Ve svých románech rozebíral morální dilemata člověka, střet dobra a zla i sílu vykupujícího utrpení. Jeho tvorba překročila hranice beletrie a zasáhla filozofii a teologii a ovlivnila i psychoanalýzu.
Jeho dva asi nejznámější romány – Zločin a trest o hrdelním zločinu „pro dobrou věc“ a Idiot předestírající čtenáři ideál duchovní čistoty v nečistém světě – vyšly v roce 2021, resp. 2025 ve vynikající slovenské interpretaci Petera Himiče v nakladatelství Šarkan. O druhé zmíněné nahrávce jsme podrobně psali v recenzi Krása, která (ne)spasí svět.
V roce 1982 vznikla v Československém rozhlase dvoudílná dramatizace románu Idiot Jana Strejčka v režii Josefa Melče. Hlavní roli knížete Myškina ztvárnil Jan Hartl, dále se představili Václav Postránecký, Jana Hlaváčová, Martin Růžek, Taťjana Medvecká, Josef Somr a další.
František Němec, Apolena Veldová a Jana Andresíková natočili v roce 1987 na gramofonovou desku Supraphonu Bílé noci, příběh osamělého snílka v Petrohradu, jehož monotónní život se rozjasní setkáním s mladou dívkou plnou naděje a touhy po lásce. Během čtyř nocí se mezi nimi odehraje jemně melancholický příběh, který ukazuje křehkost lidských citů a pomíjivost štěstí. Nahrávka v úpravě a režii tehdejšího uměleckého ředitele Městských divadel pražských Lubomíra Poživila vychází z dramatizace Emila Františka Buriana.
Kurt Vonnegut Jr.
Už sto tři let dnes uplyne od narození Kurta Vonneguta Jr., amerického spisovatele, publicista a myslitele, jehož dílo se stalo jedním z pilířů moderní satirické prózy.
Vyrůstal v německo-americké rodině v Indianapolisu a druhou světovou válku prožil jako válečný zajatec, což hluboce ovlivnilo jeho tvorbu. Zkušenost s bombardováním Drážďan vtělil do protiválečného románu Jatka č. 5, který ho proslavil po celém světě (a který v roce 2019 natočil jako dvanáctidílnou četbu na pokračování v Českém rozhlase režisér Dimitrij Dudík s Ivanem Řezáčem).
Ve svých knihách mísil tragické s groteskním, realitu s fantazií a absurditou, často s černým humorem a skepsí k lidské civilizaci. Patřil k mistrům postmoderního románu, v němž se ironie stává způsobem obrany i soucitu. Jeho hrdinové jsou obvykle obyčejní lidé zaskočení dějinami a zosobňují rozpor mezi rozumem a lidskostí.
Fiktivní autobiografická výpověď posledního amerického prezidenta Wilbura Narcise-11 Swaina, který v Americe zpustošené narušením gravitace, rozdrobené na malé znepřátelené říše a vylidněné po strašlivých chorobách, sedí v troskách Empire State Building a vzpomíná, představuje dystopická sci-fi novela Groteska aneb Už nikdy sami. Tu v roce 1986 zprostředkoval jako osmidílnou četbu na pokračování posluchačům rozhlasu Boris Rösner, nahrávka však už není k dispozici v digitální distribuci.
A tak jedinou knihou tohoto výtečného autora, která je k dispozici ve zvukové verzi, zůstává bestiální sci-fi Kolíbka, příběh novináře, který píše knihu o tom, co dělali slavní Američané ve chvíli svržení první jaderné bomby, a který při tom mimochodem narazí na mnohem ničivější vynález – „led typu 9“. V roce 2022 ji načetl pro Tympanum Ivan Řezáč a my jsme o této nahrávce psali v recenzi Atomová bomba a bokononistická utopie.
