Daniela Fischerová
Narozeninová oslava čeká dnes i na oblíbenou autorku dětských knížek, ale také rozhlasovou a filmovou scenáristku, dramatičku, prozaičku, básnířku, esejistku atd. atd., zkrátka renesanční dámu Danielu Fischerovou.
Je autorkou celé řady rozhlasových her, které se zabývají lidskými vlastnostmi jakými jsou odvaha, slušnost nebo třeba pravdomluvnost. Ty Fischerová hledá a ohledává u svých hrdinů, které vystavuje do mezních situací. Pocit viny a vliv dávných provinění na aktuální rozhodování tematizuje v rozhlasové hře Zapřený Albert, kterou v roce 1989 natočila režisérka Hana Kofránková s výtečným Eduardem Cupákem v hlavní roli.
Napůl žertovná spiritistická seance odstartuje sled událostí, které se odehrají uprostřed nehezkých padesátých let. Hra Andělský smích vznikla v roce 1994 opět v režii Hany Kofránkové a ve fantastickém obsazení v čele s Taťjanou Medveckou, Věrou Kubánkovou, Barborou Hrzánovou a Zuzanou Bydžovskou. Dodejme jen, že obě zmiňované hry byly s drobným zpožděním natočeny i německým veřejnoprávním rozhlasem.
Jiří Dědeček
Dvaasedmdesáté narozeniny dnes slaví básník, textař, písničkář, překladatel, fejetonista a prozaik Jiří Dědeček. Oblíbený představitel žánru městského folku, jenž proslul formálně vybroušenými a dokonale vypointovanými texty, které si velmi často půjčovali mnozí další interpreti od dívčí skupiny Panika po Vladimíra Mišíka, se do dějin mluveného slova zapsal na několika úrovních.
Na záznamech ze svých koncertů a vystoupení v rámci Večírků rozpadlých dvojic se dochovaly dialogy s hudebním kolegou Janem Burianem a průvodní slova mezi písničkami. Ta mají nezřídka podobu vybroušeného satirického literárního útvaru. Lze slyšet například na nahrávce Supraphonu Ozvěny malých scén.
Jako autor knížek pro děti (třeba básnická sbírka Šli červotoči do houslí) se rozhodl pro tzv. autorské čtení Pohádek o Malé tlusté víle, což v jeho podání znamená vysoce stylizovanou, důvtipnou interpretaci plnou změn hlasu a dalších hereckých technik.
Georges Simenon
Jak praví staré moudro, všechno souvisí se vším, a proto souvisí i Georges Simenon, který se narodil 13. února 1903 v Lutychu, s Jiřím Dědečkem. Ten si totiž všiml, že Simenon v jakémsi dopise uvádí, že měl milostný poměr s několika tisícovkami žen a tuto informaci využil v písničce Tisíc žen.
Krom toho byl šikovný Belgičan Georges Simenon poměrně slavný autor detektivek nebo psychologických románů. Jeho komisař Maigret, který na filmovém plátně či televizní obrazovce získal tvář Jeana Gabina nebo Bruna Cremera a na českých rozhlasových vlnách hlas Rudolfa Hrušínského či Josefa Somra, promlouvá v posledních několika letech především ústy Jana Vlasáka. Ten načetl již patnáct Simenonových svižných kriminálních románů, a my z nich dneska vybíráme ne zcela typický titul Maigret se brání, v němž se komisař stane trnem v oku někomu, komu je pravděpodobně na stopě…
Karel Klostermann
13. února 1848 se v hornorakouské obci Haag am Hausruck narodil významný spisovatel Karel Faustin Klostermann.
Dlouhá léta psal německy i česky fejetony a místopisné črty, které uveřejňoval v dobových časopisech, naplno se literatuře začal věnoval až ve středním věku a postupně se jeho hlavním tvůrčím jazykem stala čeština.
Autor s láskou k Šumavě, jejím obyvatelům a také na svou dobu jeden z mála, kdo odmítal antisemitismus jako primitivní způsob myšlení, po sobě zanechal asi čtyřicet svazků povídek, novel, románů a publicistických útvarů, které mají dodnes své početné publikum a které nezůstávají stranou zájmu audioknižních producentů.
Z jedenácti dostupných titulů pro dnešek vybíráme rozhlasovou četbu na pokračování z novely Zmizelá osada, kterou v režii Petra Mančala načetl herec Zdeněk Maryška, a titul Mrtví se nevracejí a další povídky, který zahrnuje čtyři načtené povídky a jednu dramatizaci – v baladickém titulním příběhu se představí Ivan Trojan, Lukáš Hlavica, Stanislav Zindulka a další.
