Margaret Atwoodová
18. listopadu 1939 se v kanadském hlavním městě Ottawě narodila Margaret Atwoodová, spisovatelka, básnířka a esejistka patřící k nejvýznamnějším autorům současné světové literatury. Její rozsáhlé dílo, ceněné pro intelektuální hloubku, ironii i přesný jazyk, se pohybuje na pomezí reality a spekulace a často zkoumá moc, identitu a postavení žen ve společnosti.
Vedle prózy a poezie se věnuje literární kritice a ekologickým i společenským tématům, která vnáší do své tvorby s neobvyklou jasnozřivostí. Patří k výrazným hlasům kanadské kultury a díky svému vlivu i neústupnosti je považována za morální autoritu světové literatury.
V totalitní teokratické republice Gileád je plodná žena jménem Fredova donucena sloužit jako „služebnice“, jejímž jediným posláním je rodit děti pro elitu, a v utlačujícím systému hledá zbytky svobody i vlastní identitu. Nejslavnější román autorky, dystopický Příběh služebnice, načetli v roce 2017 pro OneHotBook výteční Zuzana Kajnarová a Martin Myšička.
Volné pokračování tohoto románu, v němž tři ženy z různých prostředí odhalují, jak se totalitní stát Gileád postupně rozkládá zevnitř, a skládají svědectví o odporu, odvaze a naději, nese název Svědectví a získalo prestižní Bookerovu cenu za nejlepší román roku 2019. Čtrnáctihodinové audioknižní interpretace se opět pod hlavičkou OneHotBook ujali Taťjana Medvecká, Veronika Khek Kubařová, Eva Josefíková a Martin Myšička.
V roce 2021 vznikla u stejného vydavatele nahrávka psychologického románu Alias Grace inspirovaného skutečným případem mladé služky Grace Marksové obviněné z vraždy svého zaměstnavatele. Prosté vyprávění ctící historické reálie zkoumá hranice paměti, viny a manipulace a načetla je Lucie Pernetová.
Helena Štáchová
18. listopadu 1944 se v Praze narodila Helena Štáchová, loutkoherečka, scenáristka, režisérka a dabérka, která po desetiletí spojovala svůj život s Divadlem Spejbla a Hurvínka. Po absolvování DAMU se v roce 1966 stala stálou členkou souboru a o rok později převzala po Boženě Welekové postavu Máničky, k níž brzy přibyla i „bábinka“ paní Kateřina.
Spolu s Milošem Kirschnerem vytvořila autorské i partnerské duo, které významně ovlivnilo podobu českého loutkového divadla druhé poloviny 20. století. Po Kirschnerově smrti v roce 1996 se stala ředitelkou divadla a úspěšně hájila jeho tradici i autorská práva k ikonickým postavám.
Byla autorkou desítek her, scénářů a knih, psala pro děti i dospělé. Jako dabérka proslula především hlasem Lízy Simpsonové a dalších animovaných postav.
Za celoživotní práci obdržela řadu ocenění včetně ceny Thálie a čestného členství v Herecké asociaci. Její odkaz zůstává pevně spjat s hlasem Máničky a s tradicí divadla, které s láskou vedla až do konce svého života. Zemřela na následky onkologického onemocnění v březnu 2017 ve věku pouhých dvaasedmdesáti let.
Jejím hlasem zní přes sto třicet nahrávek, autorsky se podílela na třetině z nich. S Martinem Kláskem, který převzal interpretaci ústřední dvojice pana Spejbla a jeho synka Hurvínka po zesnulém Miloši Kirschnerovi, ztvárnila například svých vlastních čtrnáct humorných dialogů Hurvínek plete páté přes deváté.
Souborné vydání sedmi tematických nahrávek, v nichž Hurvínek s Máničkou cestují do historie, přináší supraphonský komplet Hurvínkovy dobrodružné výlety do minulosti. Hurvínek se postupně ocitne mezi Přemyslovci, na dvoře Karla IV., Jiřího z Poděbrad, Rudolfa II. a Marie Terezie, ale také se setká s Mozartem a babičkou Boženy Němcové. Kromě Kláska a Štáchové, která scénáře k důvtipným hříčkám napsala s textařem Pavlem Cmíralem, dále účinkují Petr Pelzer, Václav Vydra, Jan Přeučil, Alena Vránová, Petr Nárožný a celá řada dalších populárních herců.
Ze starších nahrávek ještě s Milošem Kirschnerem si připomeňme třeba nahrávku Hurvínek a lupiči, jejíž scénář Kirschner napsal s Pavlem Grymem, Josefem Barchánkem a Augustinem Kneifelem a natočil ve studiu Supraphonu v roce 1979. V humorné, ale přesto napínavé hříčce, si vedle Kirschnera a Štáchové zahráli Josef Bek, Milan Neděla nebo Dalimil Klapka. K reedici z roku 2008 byly zařazeny ještě dva drobné dialogy Hurvínek na výstavě a Hurvínek na výletě.
Michal Zelenka
Abrahámoviny jsou řádný důvod k oslavě – a padesátku dnes slaví herec Michal Zelenka. Rodák i občan Lidic vystudoval DAMU, prošel několika prestižními divadly včetně Činoherního klubu a Městských divadel pražských, ztvárnil řadu filmových i televizních a seriálových rolí a pilně se věnuje načítání audioknih.
Těch zní jeho hlasem už téměř čtyřicet. Patří k okruhu herců, kteří se věnují interpretaci textů Stephena Kinga. Podílel se na letos vydané povídkové antologii Čím temnější, tím lepší, byl jedním ze sedmi hlasů kultovního hororu TO a v roce 2017 načetl hororový román Později o chlapci, který dokáže vídat mrtvé, a právě tato schopnost ho vtáhne do nebezpečného příběhu zločinu a hrozivých sil, jež na světě zůstávají i poté, co jejich nositelé zemřou.
V roce 2017 načetl detektivku zasazenou do Londýna 20. let bestellerové autorky Sophie Hannah Vraždy s monogramem, kterou navázala na příběhy Agathy Christie s Herculem Poirotem. Ten se musí popasovat s trojnásobnou vraždou lidí, na jejichž tělech byl nalezen – vzhledem k názvu nikoli překvapivě – monogram.
K následujícím dvěma titulům ho nejspíše předurčil charakteristický, mladistvě znějící témbr: pravidelné dialogy dědy a malého vnuka na lavičce o měnícím se světě, stáří, postupném vyhasínání mozku a loučení je námět krátké, dojemně lidské novely oblíbeného švédského autora Fredricka Backmana A každé ráno je cesta domů delší a delší. Tu načetl společně s Pavlem Novým.
Mezi dětské hrdiny, avšak nikoli do dětského světa, zavede Zelenka posluchače v audioknižní podobě slavné dystopie Williama Goldinga Pán much. Příběh skupiny chlapců, kteří ztroskotají na pustém ostrově, je bolestným tázáním a ještě bolestnějším odpovídáním na otázku, zda je civilizace a lidskost, jak ji chápeme v našem civilizačním okruhu, opravdu tak silně zakořeněna v povaze člověka, jak si rádi namlouváme…
