Iva Janžurová
Osmdesáté čtvrté narozeniny oslavuje paní Iva Janžurová, jedna z nejvýznamnějších i nejoblíbenějších českých hereček vůbec.
Po krátkém angažmá v libereckém Divadle F. X. Šaldy zamířila do Divadla na Vinohradech, kde strávila téměř čtvrt století, od roku 1988 působí v Národním divadle. Ztvárnila řadu dramatických i komických rolí (z těch prvních třeba ve vynikajícím válečném snímku Karla Kachyni Kočár do Vídně, v Herzových Petrolejových lampách či z novějších ve filmu Ene bene Alice Nellis), oblíbená byla i jako televizní komička.
Mnoha cenami ověnčená umělkyně se zapsala i do kroniky českého mluveného slova, a to především jako rozhlasová herečka. V roce 2020 natočila režisérka Izabela Schenková dramatizaci detektivní povídky P. D. Jamesové Vánoční vražda, v níž Janžurová ztvárnila jednu z hlavních rolí po boku Dany Syslové a Terezy Císařové.
V roce 1984 vznikla v režii Jana Lormana dramatizace románu Karla Poláčka Hlavní přelíčení, v níž ztvárnili hlavní role Iva Janžurová a František Husák. Námět své prózy, jíž vstoupil mezi autory vážné literatury, Poláček čerpal ze soudního procesu řešícího vraždu služebné, který o několik let dříve sledoval a popsal jako soudničkář.
Coby televizní komičku jsme ji mohli obdivovat třeba jako partnerku Felixe Holzmanna v legendární a prakticky zlidovělé scénce V kině, která je založena na hře s názvy filmů Včera, dnes a zítra a V sobotu večer, v neděli ráno. Nejen ta je k poslechu na albu Supraphonu Šprechty v plném počtu.
Petr Brukner
Dvaaosmdesáté narozeniny slaví fotograf a herec Divadla Járy Cimrmana Petr Brukner, kterého režisér Jaroslav Papoušek označil za „největšího žijícího českého naivního herce“.
V Dobytí severního pólu Čechem Karlem Němcem, jedné z nejoblíbenějších cimrmanovských her vůbec, ztvárnil člena polární výpravy, lékárníka Vojtěcha Šofra. Další ikonickou rolí „u Cimrmanů“ je role Vlasty, syna, kterého matka po celý život ukrývá před povinností narukovat v přestrojení za dceru. Tu ztvárnil ve hře tradičních autorů divadla Zdeňka Svěráka a Ladislava Smoljaka Záskok.
Další hereckou příležitost mu připravil Zdeněk Svěrák, který pro něj vymyslel postavu pana Brašnáře, ne úplně důvtipného občana, jehož eskapády končí neuvěřitelnými nezdary. Na půdorysu kratšího rozhovoru s autorem v roli televizního redaktora vzniklo několik scének, které vyšly na albu Odskok (od Cimrmana do Lázní Kožich), které navíc obsahuje dvě Svěrákovy cimrmanologické přednášky (Cimrman na chmelu a Cimrman kabaretiér) a též jeho velmi hezký medialonek o Bruknerovi jakožto herci a divadelním kolegovi.
Jan Pivec
V roce 1907 se dnešního dne v Praze narodil herec Jan Pivec. Dlouholetý člen činohry Národního divadla a představitel zhruba sedmdesáti filmových a televizních postav se výrazně uplatnil v rozhlase, a to jako herec, ale především jako výtečný interpret prozaických textů.
Jeho mimořádné výkony můžeme slyšel třeba na poctivém archivním souboru všemožných nahrávek textů i dramat Karla Čapka Z díla velikána české i světové literatury. O titulu jsme podrobně referovali v článku Den a dvě hodiny s Karlem Čapkem, pro účely tohoto přehledu vyjímáme: „Pivec se objeví mezi interprety … několikrát a pokaždé jde o ukázku vrcholného herectví na poli mluveného slova, ať už v prosté četbě nebo studiovém herectví.“
V roce 1956 připravil autor slavného Saturnina Zdeněk Jirotka třináctidílnou četbu na pokračování z vybraných částí Osudů dobrého vojáka Švejka Jaroslava Haška. Pivce tak můžeme zařadit po bok Jana Wericha, Josefa Somra a Oldřicha Kaisera mezi nejlepší interprety tohoto ikonického románu.
Pivec byl i skvělý vypravěč, jak o tom svědčí supraphonský titul Jan Pivec bez líčidla, který obsahuje záznam jeho vyprávění o životě a herectví. Nahrávka vznikla zásluhou televizního režiséra Františka Filipa v kruhu několika diváků v roce 1971 a poprvé vyšla u Pantonu v roce 1977.
