Filip Jančík
Jedenapadesáté narozeniny slaví herec, dabér a režisér českého znění Filip Jančík. Kromě dabingu (například Ryan Gosling, Bradley Cooper nebo Paul Walker) se zásadně uplatňuje i jako audioknižní interpret.
V produkci Kanopy zní jeho hlasem série historických detektivek s britským konstáblem Danielem Hazem a americkým lékařem a bývalým vojákem Jasonem Redmondem, která už čítá čtyři tituly. Ten poslední, Vražda v maringotce, vyšel letos a ústřední dvojice se v něm musí popasovat se zdánlivě nesouvisejícími případy zavražděné aristokratky a pohřešované mladé ženy.
Další sérií, kterou do zvukové podoby Jančík převedl, je kolekce ryze současných klasických detektivek s policejními detektivy Oldroydem a Carterem Vraždy v Yorkshiru britského autora J. R. Ellise. V prozatím posledním románu Vraždy v lázních se bude zabíjet na festivalu detektivní literatury – a přestože u jedné mrtvoly nezůstane, jedná se o staromilsky nenásilnou detektivní šarádu jak vystřiženou z příběhů zlatého věku klasické detektivky, na který se Ellis přiznaně snaží navázat – zmiňuje jako své inspirační zdroje Agathu Christie a nerozlučné přátele a literární konkurenty Johna Dicksona Carra a Claytona Rawsona.
Rozkročení mezi beletrií a literaturou faktu přináší mimořádný dokumentární román chilského prozaika Benjamína Labatuta Strašlivá závrať. O předloze i mimořádném Jančíkově výkonu psal Lukáš Vavrečka v recenzi Jako zjevení a čerstvý vítr.
Literatura faktu a publicistika je pak další doménou, v níž Jančík podává stabilně vynikající výkony. V jeho podání dokonce ani audioknihy z oblasti psychologie a osobního rozvoje nepůsobí jako suchopárný výklad, jak o tom svědčí třeba populárně naučná kniha s mnoha radami Přechytračte svůj mozek, kterou napsal americký psycholog Daniel T. Willingham. Jančík ji načetl pro Audiolibrix v roce 2024.
Eduard Fiker
21. listopadu 1902 se na pražských Vinohradech narodil spisovatel, scenárista a překladatel Eduard Fiker, jedna z nejdůležitějších a formativních postav české detektivní prózy.
Jeho první detektivka Její hra pochází z roku 1932 a najdeme v ní vše, co zdobí jeho veškerou tvorbu: vynikající stylistiku, logickou a promyšlenou zápletku i smysl pro napětí a dramatickou situaci. Tuto i dvě následující knihy však odmítli všichni nakladatelé a Fiker se vydal na cestu spisovatele příběhů poplatných tehdejším literárním hvězdám upadajícího žánru Edgaru Wallacovi a Maurici Leblancovi. Sem spadají tituly jako Corn všechno ví, jehož rozhlasová dramatizace z roku 1969 vznikla v českobudějovickém studiu, nebo Paní z šedivého domu, který v roce 2018 pro Tebenas skvěle načetl herec Václav Knop.
Vážnější tóny pak přinesl například jeho kriminální román Nikdo není vinen, který v roce 1997 dramatizoval Josef Hlavnička. Jeho scénář pak v témže roce natočila Lída Engelová s Ivanem Trojanem v hlavní roli zbankrotovaného obchodního zástupce Karase, který se vydal do Prahy požádat o pomoc rodinu své sestry. Poté, co je příkře odmítnut, dostane se do spárů zločinecké bandy… V dalších rolích se představili například František Němec, Miroslav Táborský, Luba Skořepová či Jiří Čapka.
Jednohlasou četbu přinesl titul vydavatelství Čti mi!, pro které nepříliš rozsáhlý román načetl nadšenec Petr Třebický.
Prvky sci-fi zařadil do své odlehčené novely z roku 1944 Čichač o muži, který si nechá operovat nos a získá tak neobyčejné čichové schopnosti. V roce 1991 napsal Jan Kolář scénář k rozhlasové adaptaci, kterou natočil Jiří Horčička s Miroslavem Středou v hlavní roli. Jemu sekunduje hvězdné obsazení – Jitka Molavcová, Luděk Munzar, Soběslav Sejk, Ilja Racek, Jan Teplý, Jiří Adamíra, Jana Hlaváčová a další.
Po válce a v novém režimu neměla detektivka jakožto buržoazní přežitek zrovna na růžích ustláno, Fiker tehdy pracoval jako scenárista státního filmu. Přesto ještě ve třech knihách vytvořil ikonickou postavu majora Kalaše, kterou ve filmových verzích jeho knih ztvárnili Jiří Sovák a Rudolf Hrušínský. Snímek Na kolejích čeká vrah o brutální vlakové loupeži peněz z roku 1970 vznikl podle druhého románu trilogie Série C-L. Ten v roce 2015 načetl Martin Zahálka pro audioknihu z produkce Tebenasu.
Jednou z jeho domén byla také promyšlená detektivní parodie, jak o tom svědčí známý román Paklíč, za protektorátu zfilmovaný s Oldřichem Novým v hlavní roli a v roce 2017 načtený již zmíněným Václavem Knopem.
Karel Jaromír Erben
Dnes je to 155 let, kdy v domě U Tří tykví v Michalské ulici na Starém Městě pražském zemřel Karel Jaromír Erben, právník, archivář, básník, překladatel a pilný sběratel národních pohádek.
Jeho sbírka balad Kytice z pověstí národních patří s Máchovým Májem k tomu nejlepšímu, co dalo 19. století české poezii. Třináct epických básní psaných tzv. gnomickým veršem (pro který je typická stručnost, úderná rytmizace a snadno zapamatovatelný rým) vychází z národní či obecněji slovanské tradice, kterou Erben dovádí k obecně platným ponaučením a k jednoznačnému vyústění.
V roce 1984 vydal Supraphon dvojalbum Kytice sestavené z archivních nahrávek z let 1961-3 (Zdeněk Štěpánek například recituje básně Mateřídouška a Vodník, Václav Voska Vrbu a Zlatý kolovrat, Vlasta Fabianová Dceřinu kletbu a Štědrý den) doplněných čerstvými záznamy z roku 1983 (Ota Sklenčka a Antonie Hegerlíková).
Další verze Kytice je nahrávka průkopnického vydavatelství AudioStory z roku 1991 v podání výtečné herečky Jaroslavy Adamové.
V roce 2017 pak Kytici interpretoval i herec a zpěvák Jiří Štědroň, kterého známe především jako dlouholetého protagonistu Semaforu. Všech třináct balad v jeho podání vydalo nakladatelství Socha.
V souvislosti s touto populární sbírkou, která se dokonce stala námětem stejnojmenného povídkového filmu Františka A. Brabce z roku 2000, nemůžeme nezmínit představení Semaforu, které napsal Jiří Suchý a hudbu k němu složil Ferdinand Havlík. Inscenace, která rozptýlila pochybnosti o budoucnosti divadla po tragické smrti Jiřího Šlitra, mělo premiéru 14. března 1972, obnovené premiéry se dočkala v roce 2013 a naposledy i letos. Zvukový záznam původního představení najdete v kompletu Semafor Komplet 70. a 80. léta.
Částečně i pod vlivem bratří Grimmů, s nimiž udržoval styky, proslul Erben jako sběratel lidové slovesnosti, čímž se etabloval jako zřejmě nejznámější představitel folkloristicky orientovaného romantismu u nás. Řada pohádek, které převyprávěl, se stala součástí národního povědomí a v nejrůznějších úpravách se dodnes vypráví dětem i dospělým. Ve studiích Československého rozhlasu a Supraphonu vznikla celá řada četeb i dramatizací, z nichž dnes upozorňujeme na dramatizaci pohádky Pták Ohnivák a liška Ryška, kterou v roce 1981 podle scénáře Františka Pavlíčka natočil režisér Karel Weinlich s Martinem Růžkem, Věrou Kubánkovou a dalšími.
Specialista na dětskou tvorbu Karel Weinlich seděl v režisérské kukani i v roce 1992, kdy natočil další Pavlíčkův scénář, tentokrát Tři zlaté vlasy děda Vševěda. Zde si zahráli Otakar Brousek ml. roli Plaváčka, Eduard Cupák děda Vševěda, jako vypravěč vystupuje Luděk Munzar.
