Alex Koenigsmark
Před dvanácti lety v Praze zemřel po dlouhém boji se zákeřnou chorobou spisovatel, dramatik a scénárista Alex Koenigsmark.
V roce 2019 vznikla v plzeňském studiu Rozhlasu četba povídky Sidestep z knihy Příběh unavené manekýnky a jiné grotesky z dějin, plzeňští rozhlasáci pod vedením režiséra Miroslava Buriánka připravili na začátku milénia i autorské čtení fejetonů a vzpomínek pod názvem Tři fejetony a několik vzpomínek.
Koenigsmark v roce 1976 zvítězil v soutěži o nejlepší původní českou nebo slovenskou rozhlasovou hru s textem Humelšnábl a boj se smrtí. Hra byla natočena v režii Vladimíra Gromova s Michalem Pavlatou, Karlem Högerem, Ladislavem Peškem a dalšími, ale poté, co se stal autor pro své společenské a politické postoje komunistickému režimu nepohodlný, byla nahrávka smazána. Týž režisér ji v roce 2006 natočil znovu, tentokrát s Michalem Novotným v titulní roli.
Vladimír Gromov stojí i za rozhlasovým záznamem legendárního monodramatu Strašidla, s kterým pod jeho divadelní režií herečka Jiřina Jirásková v 80. letech úspěšně objížděla republiku – během třiceti let mělo její představení kolem šesti set repríz. Milovníkům mluveného slova však aktuálně nezbývá než doufat v rozhlasovou reprízu nebo v uvolnění nahrávky do běžné distribuce.
V roce 2015 načetl a ve svém vydavatelství Kanopa vydal herec Václav Knop nesnadný román Černá krev: příběh z 18. století, v němž Koenigsmark na podkladě skutečných událostí zkoumá ideu pokroku a sílu zdánlivě nevinné lži.
František Smolík
23. ledna 1891 se na pražských Vinohradech narodil herec František Smolík, jeden z prvních, kteří se pokoušeli o civilní ztvárnění svých postav a dlouholetý člen Národního divadla.
Ušlechtilou tvář známou zejména z filmu Vyšší princip doplňoval charismatický hlas, který se díky záznamové technice dochoval dodnes. Slyšet ho můžeme třeba jako Jana Amose Komenského v neobvyklém pořadu Rada moudrých – O občanských ctnostech, který v roce 1968 napsala slovesná redaktorka Československého rozhlasu Dita Skálová, a to na základě posluchačských dotazů, na které odpovídala citáty slavných osobností.
Jeho životní rolí byla postava doktora Galéna v Čapkově Bílé nemoci, kterou na divadelních prknech ztvárnil několikrát. Inscenace Národního divadla z konce 50. let se stala podkladem pro rozhlasovou nahrávku z roku 1958, v níž uslyšíme Zdeňka Štěpánka v roli Maršála, Jana Pivce coby barona Kriega a Bedřicha Karena jako dvorního radu Sigelia.
V roce 1967 pro Československý rozhlas načetl komickou pohádku Josefa Lady Bubáci a hastrmani. Rozverné vyprávění vydal v roce 1987 na magnetofonových kazetách Supraphon a o deset let později v reedici labelu Bonton bylo Smolíkovo vyprávění doplněno hudbou, kterou složil Miloš Vacek. V této podobě je nahrávka k dispozici i dnes.
Jaroslav Foglar
23. ledna 1999 odešla v požehnaném věku jedenadevadesáti let ikona české dobrodružné literatury Jaroslav Foglar. Rozsáhlé dílo jednoho z mála autorů, které není třeba nijak představovat, rozhodně nezůstalo stranou pozornosti zvukových tvůrců, jak o tom píšeme v přehledových článcích Jestřábovy příběhy 1: Audioknihy Jaroslava Foglara a Jestřábovy příběhy 2: Audioknihy Jaroslava Foglara.
Od roku 2020, kdy je Tomáš Macháček napsal, vyšlo ještě několik dalších titulů. O knize Tajemná Řásnovka jme referovali v článku Výchova chlapců k disciplíně a z těch dalších vybíráme třeba Vojtěchem Kotkem hezky načtený příběh Boj o první místo.
Stendhal
Romantický a později realistický francouzský romanopisec Stendhal se narodil 23. ledna 1783 v Grenoblu jako Henri Marie Beyle.
Jeho prozaické dílo vyšlo v rozmezí let 1827–1839, do té doby publikoval uměnovědné stati a eseje. Červený a černý, největší a nejznámější spisovatelův román a pevná součást kánonu světového písemnictví českého středního školství, přináší dodnes čtivý příběh Napoleonova obdivovatele Juliena Sorela, který usiluje o kněžský stav. Kniha plná symbolů, sociálních motivů a obdivuhodně přesných postřehů mluví od roku 2004 charismatickým hlasem Borise Rösnera.
I jeho poslední román Kartouza parmská, případně Věznice parmská se odehrává na pozadí napoleonských válek. Je zasazen do Stendhalovy milované Itálie a vypráví příběh mladého šlechtice Fabrizia, který se účastní bitvy u Waterloo, jejíž popis je rozsáhlý a na svou dobu nebývale realistický. Poté, co se Fabrizio stane církevním hodnostářem, nešťastnou náhodou připraví o život člověka a stane se vězněm v parmské citadele, sledujeme jeho milostné vzplanutí k dceři zdejšího velitele.
Román je k dispozici jako rozhlasová četba na pokračování – v režii Dmitrije Dudíka text načetl výtečný Vladimír Čech –, nebo jako prastará, ale dodnes dobře poslouchatelná dramatizace z roku 1976. Scénář napsal Rudolf Ráž a v režii Miroslavy Valové se v hlavních rolích představili Alfréd Strejček, Věra Galatíková, Martin Růžek, Jana Preissová a řada dalších známých herců.
