Boris Rösner
V sobotu si připomeneme nedožité čtyřiasedmdesáté narozeniny geniálního herce a pedagoga Borise Rösnera, jednoho z našich nejvýraznějších charakterních herců vůbec. Narodil se 25. ledna 1951 v Opavě.
Během pouhých pětapadesáti let, které mu byly na tomto světě vyměřeny, ztvárnil desítky rolí na prknech Divadla F. X. Šaldy v Liberci, Městských divadlech pražských a v Národním divadle. Divadelní hvězdou v očích diváků i kritiky se stal v roce 1982, kdy po náhlém a nečekaném úmrtí Václava Vosky převzal v režii Ladislava Vymětala roli Salieriho ve slavném dramatu Amadeus z pera Petera Schaffera. V legendárním představení divadla ABC mu byl hereckým partnerem Viktor Preiss jakožto Wolfgang Amadeus Mozart.
Z jeho dalších rolí můžeme připomenout Randla McMurphyho ve Vymětalově inscenaci dramatizace románu Přelet nad kukaččím hnízdem Kena Keseyho nebo Cosima, titulní roli v představení Baron ve větvích podle novely Itala Calvina z knihy Naši předkové, kterou v Městských divadlech odstartovala plodná spolupráce režiséra Karla Kříže a scénografa Jaroslava Maliny, jejíž plody patřily k tomu nejlepšímu, co tehdejší divadlo mohlo nabídnout.
I jako rozhlasový herec a interpret textů po sobě Rösner zanechal úctyhodný počet nahrávek. V roce 2000 připravil Dmitrij Dudík devítidílnou lehce dramatizovanou četbu ze zrekonstruovaného románu Marka Twaina Tajemný cizinec o podstatě zla, v níž Rösner doplňuje Jana Hartla. V životopisné hře Krev na paletě, kterou v roce 1988 natočil režisér Pavel Linhart podle románu spisovatele Miloše Kočky, ztvárnil Rösner malíře Caravaggia.
Jednu z hlavních rolí katatonického pacienta Martina Geddese vytvořil v třídílné dramatizaci skvělé detektivky Patricka Quentina Záhada pro blázny v roce 1997, která však bohužel (přičemž toto slovo podtrhujeme třikrát) není k dispozici v běžné distribuci. V té je ale například rovněž výtečná dokumentární hra Osm kroků Jiřího Horáka, v které Rösner ztvárnil nacistického válečného zločince K. H. Franka v rekonstrukci posledních dnů před jeho popravou oběšením.
Doporučeníhodná je také kratičká nahrávka povídky Guillauma Apollinaira Pražský chodec, kterou v roce 1994 načetl pro Český rozhlas v režii Petra Adlera, nebo klasický Shakespearův Othello, v jehož rozhlasové verzi z roku 2005 už těžce nemocný herec ztvárnil titulní roli, bohužel však jednu z posledních.
Kompletní výčet momentálně dostupných audioknih s hlasem Borise Rösnera najdete zde.
Jan Čep
25. ledna 1974 v Paříži zemřel jeden z nejvýraznějších představitelů české katolické moderny, prozaik, překladatel, novinář a esejista Jan Čep.
Čep proslul především jako mistr povídky, Centrum pro studium demokracie a kultury vydalo v roce 2017 audioknižní výbor Cesta na jitřní a jiné prózy, v němž hlasem herce Luboše Ondráčka zaznívá devět z nich.
Jeho jediný román Hranice stínu z roku 1935 sleduje osudy učitele Randy, který se po milostném i existenčním neúspěchu uchýlí na vesnici, kde najde klid a smysl života v křesťanské víře. V brněnském studiu Českého rozhlasu jej v rámci desetidílné četby na pokračování v režii Jana Tůmy načetl herec František Derfler.
Virginia Woolfová
Významná anglická spisovatelka Virginia Woolfová se narodila 25. ledna 1882 v Londýně.
Žena talentu právě tak obrovského jako nevšedního se proslavila řadou dodnes oblíbených próz. Mezi nejznámější patří román Paní Dallowayová z roku, v němž autorka použila celou řadu inovativních technik jako soustředění děje do jediného dne, techniku proudu vědomí apod., které se i díky ní staly poznávacím znamením anglické literární moderny. V roce 2022 vydal Supraphon zvukovou verzi románu, který načetla herečka Marie Štípková.
Autorka původně uvažovala o názvu Hodiny, ten si pak pro svou nejznámější prózu vypůjčil Michael Cunningham. V ní učinil z Woolfové literární postavu a tak jako ona soustřeďuje vyprávění o celkem třech hrdinkách do jediného dne, avšak ve třech různých dobách. Pulitzerovou cenou ověnčený román, jehož filmová verze posbírala deset nominací na Oscara, dva Zlaté globy a jednoho Stříbrného medvěda, načetla v roce 2021 pro Audiostory výtečná Simona Postlerová.
Z ohlasových textů ještě připomeňme divadelní hru Radky Denemarkové Spací vady, v níž se na neurčitém místě „mezi životem a smrtí“ setkávají Woolfová, Sylvia Plathová a Ivana Trumpová v důmyslné groteskní tragikomedii. V solidně zpracované audioknize z produkce vydavatelství Témbr si její postavu zahrála Taťjana Medvecká, která rovněž načetla její otevřené i literárně hodnotné Deníky, do kterých od dětství životem těžce zkoušená autorka zaznamenala své osudy.