Olga Scheinpflugová
3. prosince 1902 se ve středočeském Slaném narodila Olga Scheinpflugová, herečka, spisovatelka a dramatička, která od roku 1929 působila v Národním divadle a zároveň vytvořila řadu filmových i divadelních rolí.
V roce 1935 se provdala za Karla Čapka, s nímž sdílela intenzivní osobní i tvůrčí zázemí, a během okupace čelila perzekuci včetně výslechů gestapem. Po válce se k Národnímu divadlu vrátila a významně se uplatnila také v televizi.
Archivní záznamy jejích výkonů přináší profilové album Supraphonu Herecký portrét Olgy Scheinpflugové z roku 2014. Nalezneme zde několik nadmíru zajímavých materiálů – dvě ukázky ze satirické komedie francouzského diplomata Jeana Giraudouxe Bláznivá ze Chaillot (s Luďkem Munzarem), úvodní scénu z rozhlasové adaptace Beckettovy existenciální hry Všichni, kdož padají (s Josefem Kemrem) nebo závěrečná scéna z rozhlasové hry Heinricha Bölla Bilance, v níž se po jejím boku v dechberoucí roli umírající staré ženy představil František Smolík.
V osobitě komponovaných pamětech nazvaných Byla jsem na světě a oficiálně vydaných až dvacet let po její smrti vzpomíná na herecké a režisérské osobnosti českého divadla, s nimž ji většinou nepojily jen profesní, ale i osobní vazby. Do vzpomínek jsou pak začleněny úvahy o smyslu a poslání herecké práce, rozjímání o vztahu s Karlem Čapkem a zážitky z druhé světové války i z let následujících. V roce 1991 je jako desetidílnou četbu na pokračování načetla v režii Dagmar Joklové herečka Státního divadla v Ostravě Zora Rozsypalová.
V předchozích letech se některé vzpomínky dostaly do rozhlasu v autorském podání v rámci třídílné četby na pokračování Jak vzpomínám, která vznikla v době tání koncem 60. let.
V roce 1928 vydala v nakladatelství Otakara Štorcha-Mariena vtipné a nadnesené Divadelní zápisky, které už dnes těžko vnímáme jinak, než jako ženskou protiváhu k Čapkovým postřehům v dílku Jak se dělá divadlo. V roce 1987 vznikla v režii Tomáše Vondrovice v Supraphonu LP deska s nahrávkou jejich výběru, který sestavil spisovatel Čestmír Kubík. Hovoří Viktor Preiss, Carmen Mayerová, Jiří Šrámek, Jiří Adamíra, Karel Höger, Jaroslava Adamová a Rudolf Hrušínský.
Olga Scheinpflugová zemřela 13. dubna 1968 ve věku 65 let a její tělesné ostatky odpočívají na Vyšehradě.
Joseph Conrad
Dnes si připomínáme i anglického prozaika polského původu Josepha Conrada, od jehož narození uplyne 168 let. Po ukončení námořnické kariéry přesídlil do Anglie a začal psát literaturu vycházející z jeho zkušeností z plaveb a pobytu v koloniích. Jeho tvorba je psaná anglicky, a to i přestože se jazyk učil až jako dospělý. Propojuje motivy vnitřních morálních konfliktů s nechronologickým vyprávěním a vícehlasou perspektivou a vyniká bohatým využíváním obrazných pojmenování a olbřímí slovní zásobou.
V roce 1996 vznikla v Českém rozhlase šestidílná četba na pokračování z jednoho z pozdních románů Hranice stínu, který líčí nebezpečnou plavbu, během níž hlavní hrdina, mladý námořník, poznává skutečný život a musí se vyrovnat s mnoha nástrahami osudu. Jednu z mnoha podob iniciačního románu načetl Ladislav Mrkvička.
V roce 1902 mu vychází soubor tří textů pod názvem Mládí a jiné povídky, v němž se objevuje přelomový text světové literatury Srdce temnoty. Ten vycházel už o tři roky dříve jako novela na pokračování v časopisu Blackwood’s Magazine a byl ve své době jedním z mála textů, které alespoň v náznaku reflektovaly šílenou genocidní tyranii belgické koloniální správy tzv. Svobodného státu Kongo.
Příběh však zůstává především podobenstvím o cestě do nitra temných sil, které se zmocňují člověka, pokud jim dá volnost. Podle této novely mimochodem vznikl i jeden z nejlepších protiválečných filmů, Apokalypse Now Francie Forda Coppoly, který děj přesunul do reálií vietnamské války. Famózní novela vyžaduje famózní interprety, jimiž se v produkci Tympana stali Janové Vlasák a Hájek.
Józef Teodor Konrad Nałęcz Korzeniowski, jak zní původní jméno geniálního prozaika, zemřel v hrabství Kent 3. srpna 1924 ve věku 66 let.
