Štěpánka Haničincová
„Je málo tak bezvadných žen jako Štěpánka. Znal jsem ji na dálku už ze svého dětství a bylo to stejné jako s paní Hostomskou, která zná všechny opery. Teprve když člověk takové lidi pozná zblízka, pochopí, proč jsou lidem milovány, a proto máme titul národní umělec a ještě před ním zasloužilý umělec.“
Vojtěch Steklač, Čenda a spol.
Dnes si připomínáme výročí narození Štěpánky Haničincové, která se narodila 30. září 1931 v Kvíčovicích na Plzeňsku. Herečka a legendární tvůrkyně dětských pořadů patřila od 60. let k ikonám Československé televize, její soukromý život však nebyl příliš šťastný – dvě manželství skončila rozvodem a štěstí v tomto ohledu našla až v šestadvacet let trvajícím svazku s hercem Janem Přeučilem.
Poté, co se její dcera Alexandra provdala za „nepřítele režimu“ a odešla do emigrace, pomstil se režim na Štěpánce, které zakázal televizní účinkování. A po změně režimu už o podobný typ pořadů nebyl zájem… K tomu všemu oblíbená televizní teta několika generací trpěla vleklými depresemi, které se čím dál častěji pokoušela zažehnat alkoholem. Zemřela nešťastnou náhodou 27. října 1999 ve věku osmašedesáti let. Pokud jde o její zápisy do kroniky mluveného slova, je přirozené, že se všechny týkají dětského posluchače. V roce 1983 vznikla nahrávka LP desky Štěpánka a její televizní kamarádi, která obsahuje řadu pohádek vyprávěných s pomocí televizních postaviček spjatých s pořady Štěpánky Haničincové – třeba čertíka Bertíka, panenky Kačenky či skřítka Péti Světošlápka.
„Štěpánka Haničincová a báječná parta, která se točila kolem slavného kabaretu, mě vrátila do dětství. Povedené, moc hezky se to poslouchá,“ napsal uživatel Marek V. k titulu Štěpánčin televizní kabaret. Ten přináší zvukový záznam jednoho z dílů oblíbeného pořadu Malý televizní kabaret, na kterém s Haničincovou spolupracovali Jitka Molavcová nebo Josef Dvořák.
Vanda Hybnerová
Narozeniny slaví i herečka Vanda Hybnerová, pokračovatelka hereckého rodu založeného svým otcem, mimořádně talentovaným mimem Borisem Hybnerem. Ztvárnila řadu divadelních rolí, za hlavní ženskou postavu v dramatu Davida Auburna Důkaz v Divadle v Řeznické získala v roce 2004 po právu Cenu Thálie za činoherní výkon roku.
Je ale i oblíbenou interpretkou audioknih, kterých v její interpretaci vyšlo už několik desítek. V roce 2020 vydal OneHotBook v její interpretaci zvukovou podobu románu Jiřího Hájíčka Plachetnice na vinětách, který sleduje příběh rozvedené docentky literatury Marie, která přijíždí do Českého Krumlova postarat se o nemocné rodiče. Zde bilancuje svůj život, který se podobá literárnímu klišé, zatímco se nechá strhnout novým románkem s mladým knihkupcem Filipem.
Letos vyšel první díl trilogie švédské autorky Karin Smirnoff (mimo jiné jedné z pokračovatelek příběhů o Lisbeth Salanderové v sérii Milénium na motivy původní trilogie Stiega Larssona) Můj bratr, který líčí osudy ženy, jež se vrací do rodného kraje na severu Švédska, kde se musí vyrovnat s minulostí, složitými rodinnými vztahy poznamenanými násilím a alkoholem i drsnou venkovskou realitou.
Od roku 2019 vznikly tři nahrávky její interpretace historických mozaik dvojnásobného držitele Magnesie Litery, publicisty Jiřího Padevěta Ostny a oprátky, Sny a sekyry a Republika. Autor v nich konfrontuje zdánlivě banální a nepodstatné soukromé události s tzv. velkými dějinami a přináší mimo jiné i nádherné svědectví o tom, že akademická historie dlouhou dobu zapomínala na to, že v centru dějin stojí obyčejný člověk.
Kamil Halbich
Devětapadesáté narozeniny slaví Kamil Halbich, herec s výrazným příjemným hlasem, který se tak vedle divadla a filmu výrazně uplatnil v dabingu i jako rozhlasový herec a audioknižní interpret.
Jeho hlasem zní především audioknižní série Červený trpaslík, která vznikla podle knižních předloh dvojice scenáristů původního britského sitcomu Roba Granta a Douga Naylora. Jako poslední prozatím vyšel třetí díl Poslední člověk, o kterém jsme podrobně referovali v recenzi Největší Trpaslík a nejlepší Halbich.
V roce 2023 načetl s Janem Hofmanem rozsáhlý satirický dobrodružný román amerického nositele Pulitzerovy ceny Thomase Bergera Malý velký muž, v němž sledujeme (údajné) osudy Jacka Crabba, který se jako chlapec ocitl mezi Čejeny a později se stal svědkem zásadních událostí Divokého západu od střetů kolonizátorů s indiány přes mnohá setkání s historickými postavami až po bitvu u Little Bighornu.
V jeho interpretaci vznikla v roce 2024 v Českém rozhlase třicetidílná četba na pokračování z nedokončeného románu Franze Kafky Zámek. Příběh zeměměřiči K., který marně usiluje o proniknutí do záhadného byrokratického panství, které ovládá vesnici, je tradičně vykládáno jako alegorie odcizení a nedosažitelnosti autority.
Recesista Harry Künde, kterého nutkání realizovat za každou cenu kanadské žertíky dovede až do vězení, se seznamuje s partou spoluvězňů, která díky tunelu dokáže střídavě žít druhé životy mimo střežený prostor. A jaké lepší alibi, než výkon trestu, si lze představit u bankovní loupeže? Vtipný i napínavý román Donalda E. Westlakea Jak nevyloupit banku načetl Halbich v roce 2022 v produkci vydavatelství Tympanum.
Marek Epstein
Do klubu padesátníků dnešním dnem vítáme scenáristu a spisovatele Marka Epsteina, autora scénářů k řadě filmů (Šarlatán, Mašíni aj.). Je autorem několika rozhlasových her (Na věky věků, Lajf či Pescho, napsal i několik Minutových her v někdejším rozhlasovém projektu) Pravidelně bývá zastoupen v povídkových antologiích, které podle knižních předloh vydavatelství Listen vycházejí jako audioknihy u Témbru – například Jestli vůbec někdy, V bílém plášti či Ve škole i za školou. O těchto povídkových souborech jsme podrobně referovali v článku Listen, to už dlouho znamená poslouchat.
Spisovatel a publicista Josef Klíma převedl v roce 2020 do knižní podoby scénář ke strhujícímu životopisnému dramatu lidového léčitele Jana Mikoláška Šarlatán, Témbr titul vydal jako audioknihu v interpretaci Lukáše Hlavici.
Jeho román Země, v němž na půdorysu dějin druhé poloviny dvacátého století vypráví o dvou generacích mimořádných žen, vyšel u téhož vydavatele ve vícehlasé interpretaci – uslyšíme Danu Černou, Veroniku Lazorčákovou, Jakuba Žáčka, Martina Myšičku a Igora Bareše.
