Jan Karafiát
Před 179 lety se v Jimramově narodil evangelický farář a autor první původní české pohádky pro děti Broučci.
Nebývale melancholické, bohatým poetickým jazykem vyprávěné příběhy Broučků se dochovaly jen šťastnou náhodou, když je – po anonymním vydání vlastním nákladem už skoro zapomenuté – objevil v knihovně pokrokového politika Jana Herbena publicista Gustav Jaroš, který v časopise Čas otiskl recenzi a odhalil i autorovu totožnost. Od té doby patří Broučci do kánonu české literatury pro děti, přestože názory na ně se pohybují od naprostého odsudku jakožto až dystopie založené na bezvýhradné poslušnosti až po bezvýhradné přijetí.
Oblibě knížky odpovídá i počet jejích zvukových zpracování, ať už samostatných, převážně dramatizovaných titulů nebo jako součást větších pohádkových výborů. Podrobněji jsme se na všechny zvukové Broučky podívali v našem tematickém článku.
Jiří Kratochvil
Pětaosmdesáté narozeniny dnes slaví jeden z nejvýraznějších a také nejlepších představitelů české postmoderní prózy Jiří Kratochvil, který je též autorem několika mimořádných rozhlasových her.
Jeho prozaická tvorba je bytostně spjata s Brnem, a to i pokud jde o její zvukovou podobu – četeb jeho povídek a románů vzniklo v brněnském studiu Českého rozhlasu bezpočet. Většinu jich načetl herec Zdeněk Junák, například povídky Sklípkani nebo Smrt regulovčíka, a především vynikající román Slib, v němž se architekt Modráček snaží uniknout dosahu nacistických i komunistických funkcionářů a který patří mezi nejmagičtější texty české literatury vůbec.
V černé grotesce Herec aneb Několik zpovědí Mikuláše Mazla se Kratochvil zabývá otázkou identity a v rozhlasovém zpracování zde Junáka v roce 2006 doplnil Vladimír Hauser. Román Liška v dámu, v roce 2021 oceněný Magnesií Literou jako nejlepší próza, načetli Jan Kolařík a Barbora Goldmanová a nejen u tohoto titulu se jedná o nahrávku, která by bez problémů obstála na audioknižním trhu, jenž je uspokojen prozatím výhradně Svatební povídkou ve výboru Povídky současných českých autorů, kde ji výtečně načetl Matouš Ruml.
Významné osvěžení by pak představovaly i Kratochvilovy rozhlasové hry plné brilantních nápadů a svérázného humoru, mezi nimiž se nachází klenot s názvem Babička slaví 99. narozeniny, stěží popsatelná groteska o identitě, v které se téměř každý postupně stává simulakrem jako vystřiženým z teorií Jeana Baudrillarda. Nahrávka vznikla v roce 1997 v režii Hany Kofránkové ve hvězdném obsazení, jemuž vévodí Přemysl Rut v roli Smrtky, Ivan Řezáč v hlavní roli Janka, Barbora Hrzánová jako babička a doplňují je Václav Postránecký, Stanislav Fišer, Alena Vránová, Martina Hudečková a Simona Stašová.
