Umberto Eco
5. leden roku 1932 měl v rodném listu zapsán jako den svého narození významný italský prozaik, estetik, sémiolog a literární vědec Umberto Eco. Dnes jej řadíme mezi nejvýraznější představitele literární avantgardy a postmoderny 60. let minulého století. Kromě vědeckých publikací a teoretických spisů a esejů zanechal výraznou stopu i v románovém světě, odkud už je jen krůček k audioknihám.
Tympanum v roce 2015 přišlo s nezkrácenou četbou Ecova románu z prostředí médií Nulté číslo, příběhu, v němž splývá historie s paranoiou. Interpretem nahrávky byl herec Petr Oliva. Další, tentokrát vícehlasou četbou je Pražský hřbitov, který vydalo OneHotBook v roce 2024. V podání Igora Bareše a Davida Švehlíka se ponoříte do víru událostí přelomu 19. a 20. století, kdy se formovaly proudy, které měly brzy utvořit silné a osudně devastující antisemitské hnutí.
Zdaleka nejznámějším autorovým dílem je ale patrně Jméno růže, známé také z legendární filmové adaptace se Seanem Connerym (1968) či osmidílné italsko-německé série z roku 2019. Tento historický román protkaný autorovými znalostmi z oborů teologie, filozofie i středověkých mocenských vazeb dostal v rozhlase svou dramatickou seriálovou podobu už roce 2002. Nahrávka s množstvím vynikajících hereckých představitelů však od té doby nezestárla a dodnes fascinuje svým monumentálním pojetím. Autor dramatizace Michal Lázňovský se soustředil nejvíce na detektivní linku příběhu, takže vedle hereckých výkonů potěší nahrávka i napínavým dějem. Díky Radioservisu si můžeme seriál poslechnout kdykoliv jako audioknihu a potěšit se tak z výkonů Josefa Somra, Davida Novotného, Pavla Soukupa, Radovana Lukavského, Jana Vlasáka či Jiřího Lábuse.
Friedrich Dürrenmatt
Ještě o jedenáct let starší byl další dnešní oslavenec, Friedrich Dürrenmatt. Tento švýcarský dramatik nejprve studoval teologii, filozofii a literaturu, následně se věnoval práci kresliče a grafika, a působil též jako literární kritik. Teprve po druhé světové válce se stal spisovatelem na plný úvazek. Ze zvukových adaptací jeho děl stojí za zmínku tragikomedie Návštěva staré dámy, kterou v roce 2018 nastudovala v Českém rozhlase režisérka Natália Deáková. Dobře známý příběh o vině a zodpovědnosti přenáší posluchače do zapadlého městečka, které očekává velkou událost. Přijet má totiž po letech místní rodačka, dnes velmi bohatá stará dáma, která by ráda obci věnovala velký finanční dar. Má ovšem jednu, velmi krutou podmínku… V hlavních rolích se posluchačům představili Blanka Bohdanová a František Němec.
Ještě známější je mnoha rozhlasovým fanouškům často reprízovaná hra Soudce a jeho kat. Tu v roce 1994 dokončil režisér Josef Henke s Rudolfem Hrušínským v roli vážně chorého komisaře Bärlacha. Pro rovněž vážnou nemocí sužovaného hereckého barda šlo o jeho patrně poslední účinkování před mikrofonem. Přestože jeho hlas zní jinak, než byli posluchači zvyklí, podal jako vždy bezchybný výkon. Příběh o pomstě na pachateli dávného zločinu dal prostor i dalším slavným protagonistům, jmenovitě Václavu Postráneckému, Otomaru Krejčovi či Miloši Hlavicovi.
Hana Kofránková
Šestasedmdesáté narozeniny 5. ledna 2024 oslavila i významná česká režisérka a pedagožka Hana Kofránková, která svůj profesní život zasvětila především rozhlasu. Sama se ovšem nebála usednout ani za mikrofon, například jsme ji mohli slyšet v rozhlasové četbě z Babičky Boženy Němcové či několika dramatizovaných povídkách Agathy Christie se slečnou Marplovou.
Její režisérský záběr je nebývale široký, od pohádek jako Pasáček vepřů či Jak Kuba vyzrál na Papejše přes hororový příběh Josepha Sheridana Le Fanu Ten, který tě nespouští z očí až po velkolepý seriál Mika Waltariho Tajemný Etrusk. V roce 2010 se ujala pětice populárních pokračování legendární série detektivek Sherlocka Holmese s Viktorem Preissem a Otakarem Brouskem, ovšem její patrně nejoceňovanější prací je slavné drama Henrika Ibsena Heda Gablerová.
Pro soukromá vydavatelství režírovala například velmi zdařilý detektivní román Vraždy podle abecedy, který pro Tympanum načetl Aleš Procházka, Levnými knihami vydaný román Mistr a Markétka Michaila Bulgakova, či opět pro Tympanum Dívku z jizvou Arnošta Lustiga.
