Stanislav Motl
Třiasedmdesáté narozeniny dnes slaví novinář, publicista a spisovatel Stanislav Motl.
Řadu let byl jednou z tváří publicistického pořadu televize Nova Na vlastní oči a také jedním ze zakladatelů investigativní žurnalistiky u nás. Od roku 2010 působí jako redaktor Českého rozhlasu, pro který připravuje pořad Stopy, fakta, tajemství… V jeho rámci pokračuje v pokrývání svých celoživotních témat, kterými jsou holokaust a pátrání po nacistických zločincích (osobně napomohl zveřejnění identity a kriminálních skutků v roce 2001 na doživotí odsouzeného terezínského dozorce Antona Mallotha), ale také záhady nebo hlubší studie osudů významných či zajímavých osobností z minulosti. Letos v lednu tak například připravil a odvysílal hezký portrét Karla Emanuela Macana, slepého hudebního skladatele, který v Praze založil Knihovnu a tiskárnu pro nevidomé.
V roce 2024 vyšla v nakladatelství Universum u příležitosti odvysílání pětistého dílu tohoto rozhlasového pořadu výpravná stejnojmenná publikace. Mnoho dalších knih Motl vydal u menšího nezávislého nakladatelství Rybka Publishers, přičemž se nevyhýbá ani poctivému zpracování bulvárních témat (např. kniha Osudové lásky: Milostná dramata slavných i zapomenutých z roku 2020).
Gabriel García Márquez
6. března 1927 se v severokolumbijském městečku Aracataca narodil Gabriel García Márquez, prozaik, novinář a básník, nositel Nobelovy ceny za literaturu pro rok 1982.
V roce 1955 debutoval stručným románem Všechna špína světa, na který navázal o tři roky později časopisecky vydanou novelou Plukovníkovi nemá kdo psát. Příběhy obou knih se odehrávají ve fiktivním městě Maconda a v obou probleskují v pozadí více méně realistického vyprávění prvky magické a fantastické, jak bude pro jeho tvorbu typické.
Až do roku 1967 byl Márquez více méně lokálním autorem, toho toku však vydal svůj nejslavnější román Sto roků samoty. Toho se ve španělštině prodalo během chvíle přes půl milionu výtisků a román byl přeložen do řady jazyků, v nichž opakovaně vychází dodnes – jen v češtině můžeme prozatím napočítat jedenáct vydání. Literární úspěch znamenal i přesídlení do katalánské Barcelony a cestování po Evropě. V roce 1968 navštívil Československo, kde se setkal s Milanem Kunderou a navzdory svému pevnému komunistickému světonázoru silně odsoudil okupaci republiky sovětskou armádou.
Fascinující román vyprávějící o osudech šesti generací rodiny Buendíových, jejichž rodovým prokletím je naprostá osamělost uprostřed živého lidského společenství, je obrazem latinskoamerických dějin zhruba od poloviny 19. do poloviny 20. století a fantastické prvky (nanebevzetí, vzkříšení nebo třeba létající koberec) jsou zde už běžnou součástí vyprávění.
Jednu ze sta nejdůležitějších knih 20. století podle rozsáhlé ankety francouzského deníku Le Monde z roku 1999, načetl v roce 1985 ve výrazně zkrácené verzi pro Československý rozhlas Jiří Adamíra, tato četba se v roce 2010 dočkala vydání jako audiokniha, ale patrně vinou vypršení licenčních práv je však momentálně nedostupná.
Nezkrácená podoba Sta roků samoty vyšla jako audiokniha v koprodukci Publixingu, Slovartu a Fondu na podporu umenia v roce 2022 v sympaticky civilním podání herce a moderátora Michala Ďuriše.
Mezi Márquezovy další známé texty patří třeba román Generál ve svém labyrintu, v němž zachytil posledních několik měsíců života bojovníka za kolumbijskou nezávislost a prvního kolumbijského prezidenta Simona Bolívara, nebo novela Kronika ohlášené smrti, důvtipný text o vraždě ze cti, které nikdo nedokáže zabránit, přestože bratři Pedro a Pablo dělají vše, jen aby svůj plán na zavraždění údajného svůdce své sestry nemuseli provést.
Jeho naposledy vydanou novelu Na paměť mým smutným courám, příběh devadesátiletého starce, který se rozhodne zemřít následkem milostného vzplanutí, načetl v Českém rozhlase herec Zdeněk Maryška v roce 2020 v rámci cyklu Četba s hvězdičkou. V Českém rozhlase vznikla v roce 2014 též četba na pokračování z jeho románu Zpověď trosečníka v interpretaci Igora Bareše a začátkem devadesátých let dnes už pravděpodobně ztracená četba na pokračování z románu Láska za časů cholery v podání Borise Rösnera.
