Miroslav Moravec
Osmdesáté šesté narozeniny by dnes oslavil herec a majitel nezaměnitelného charismatického hlasu Miroslav Moravec.
Působil v řadě divadel od oblastních po Divadlo na Vinohradech, kde ztvárnil celou řadu vynikajících rolí, například Lennieho v divadelní adaptaci románu Johna Steinbecka O myších a lidech v divadle S. K. Neumanna (dnes Pod Palmovkou) v roce 1972 nebo dvojroli Plon-Plona a Marxe ve výjimečném nastudování Dürrenmattova Achterloo v divadle Komedie v roce 1991).
Jeho hlas ho však předurčoval k práci v dabingu (byl jedním z hlasů Jeana-Paula Belmonda nebo hlasem ikonických postav policistů komisaře Moulina a inspektora Kojaka) a v rozhlase. Zde načetl řadu povídek a dalších textů, ale především se uplatnil jako rozhlasový herec. V dramatizaci románu Krakatit Karla Čapka z roku 1978 ztvárnil postavu Tomeše, menší roli obhájce Belknapa ve vynikající dvoudílné dramatizaci Americké tragédie Theodora Dreisera, kterou v roce 1986 natočil režisér Jiří Horčička.
Hlavní role ho čekala v rozhlasovém přepisu románu Lovcovy zápisky ruského klasika Ivana Sergejeviče Turgeněva v roce 1978 a také v roce 1996, kdy ho Jiří Horčička obsadil do hlavní role původní hry dramatika a divadelního dramaturga Jana Vedrala Dabér. Moravec zde ztvárnil herce, který pro peníze rezignoval na jakoukoli kvalitu a v závodě mezi taxíky a dabingovými studii postupně ztrácí vlastní identitu.
V roce 2004 předvedl vrcholný výkon jako misantropický spisovatel Prétexta Tach, který právě umírá na vzácný druh rakoviny a rozhodne se proto ještě na poslední chvíli ponížit několik novinářů. To se mu daří do chvíle, než narazí na Ninu, která s ním dokáže držet krok a která, jak se zdá, objevila v jeho románech zvláštní tajemství. Ve dvanáctidílné dramatizaci románu Vrahova hygiena belgického enfant terrible světové literatury, spisovatelky Amélie Nothombové, mu sekunduje výtečná Daniela Kolářová a my jen doufáme, že tento klenot mluveného slova bude poskytnut do audioknižní distribuce nebo alespoň reprízován.
Titulní roli ztvárnil také v dramatizaci klasického romantického hororu Gastona Lerouxe Fantom opery, která vznikla v roce 1989 v režii Tomáše Vondrovice, který na scénáři spolupracoval s Jiřím Šrámkem. Nahrávka se dostala k posluchačům poprvé až v roce 1994 na magnetofonových kazetách, nyní je k dispozici v běžné distribuci.
Karel Kyncl
Dnes si připomínáme také nedožité devadesáté osmé narozeniny novináře Karla Kyncla, jehož charakteristický hlas s nezaměnitelnou dikcí slýchávali posluchači rozhlasu od konce 40. let až do roku 1997, kdy ve věku pouhých sedmdesáti let zemřel.
Pravda, bylo to s nucenou přestávkou od roku 1969, kdy ho komunistický režim zařadil na seznam svých nepřátel, do roku 1990, kdy se vrátil z emigrace ve Velké Británii, kam odcestoval díky obrovské pomoci spisovatele Grahama Greena v roce 1983.
Jeho zvukové fejetony z Velké Británie (především v pořadu Zápisník zahraničích zpravodajů) patří k výstavním kouskům populární žurnalistiky a nás bohužel může pouze mrzet, že nejsou k dispozici v audioknižním prodeji.
Jeho hlas se objevuje na dvou dokumentárních titulech rozhlasového redaktora a moderátora Tomáše Černého, z nichž jedna mapuje devadesát let rozhlasové historie a druhá zpravodajství a reportáže, které se týkaly dobývání kosmu a soupeření USA a Sovětského svazu o vesmírné prvenství.
