Marek Holý
Čtyřicáté šesté narozeniny dnes slaví herec Marek Holý, člen hereckého souboru Divadla na Vinohradech a držitel Thálie za hlavní roli v muzikálu Divadla Hybernia Zorro.
Na poli interpretace audioknih je Holý pilným, žádaným a oblíbeným interpretem, který má na kontě už víc než stovku titulů ze všech možných žánrů.
Je hlavním interpretem čtyřdílné ságy Franka Herberta Duna o mocenských bojích uvnitř galaktického Impéria, v nichž jde o ovládnutí planety Arrakis. Ta je zdrojem vzácného koření, které poskytuje zvláštní psychické schopnosti umožňující cestování vesmírem. V úvodním románu je mu partnerkou Jana Stryková, Spasitele Duny načetl s Janem Vlasákem, Děti Duny se Zuzanou Slavíkovou a na závěrečný román Božský imperátor Duny oslovilo vydavatelství OneHotBook Jana Jankovského.
Jeho hlasem též zní série s islandským policistou Erlendurem Sveinssonem vydávaná ve společné produkci Audioteky a nakladatelství MOBA. Prozatím vyšly tři romány od předního představitele islandské žánrové literatury Arnaldura Indriðasona: Synové člověka (psali jsme o něm v recenzi Úvod do světa islandského zločinu), Růže smrti, v které se řeší případ zavražděné dívky nalezené na květinami vyzdobeném hrobě bojovníka za svobodu, a Severní blata, který posloužil jako předloha k vynikajícímu stejnojmennému snímku, který si v roce 2007 odnesl hlavní cenu z karlovarského filmového festivalu.
Loni se též stal jedním z rozsáhlé skupiny herců, kteří načetli text Leoše Kyši (Františka Kotlety), když nakladatelství Fobos připravilo zvukovou verzi Kotletova úvodního románu z nové série o lovci démonů Filipovi Axamitovi Černá smečka, kterou záhy následoval druhý díl Černá luna. O solidní nahrávce prvního dílu jsme psali v článku Fantasy jakožto konspirační teorie.
Už devět dílů má série historických detektivek slovenského velmistra akční fantastiky a historické prózy Juraje Červenáka s notářem Barbaričem a kapitánem Steinem, kteří řeší zločiny na přelomu 16. a 17. století. V sedmém románu série Anděl v podsvětí se nerozlučná dvojice vyšetřovatelé vydává do Steinovy rodné Plzně, aby zde vyřešila sérii záhadných mordů, v tom prozatím posledním, který se jmenuje Lovec čertů, dostává prostor do té doby vedlejší, byť důležitá postava seržanta Jaroše, který se živí jako nájemný kat a lovec zločinců.
Sériová výroba nejprve zboží, poté zábavy a nakonec i geneticky dokonalých dětí v jediném Světovém státu pod heslem „Komunita – identita – stabilita“. To je ve zkratce představa o budoucnosti lidstva, kterou ve svém románu Konec civilizace nastínil anglický filozofující prozaik Aldous Huxley. V roce 2018 jej načetl pro vydavatelství Tympanum, o nahrávce psal Lukáš Gregor v recenzi Satira, která chladí.
V roce 2021 vydal OneHotBook literární předlohu slavného stejnojmenného televizního seriálu, román Jiřího Stránského Zdivočelá země. Příběh letce Antonína Maděry, který se po druhé světové válce vrací do vysídleného pohraničí, dostal o rok později pokračování nazvané Aukce.
Jan Skácel
Sedmého listopadu v roce 1989, jen deset dnů před začátkem konce husákovského autoritářství, zemřel v Brně básník právě tak oblíbený, jako vynikající, vydávaný i zakazovaný, Jan Skácel.
Velký moravský básník, prozaik a autor veršů pro děti patřil k nejvýraznějším českým lyrikům 20. století. Za války byl totálně nasazen, po roce 1969 nesměl publikovat a jeho tvorba se přesunula do samizdatu a exilu. V jeho básních se odráží hluboký vztah ke krajině, přírodě a akcentace morálních hodnot, pokory, ticha i majestátu smrti.
Jeho hlas se zachoval na několika rozhlasových i amatérských záznamech (extrémně zajímavý je například technicky špatný záznam jeho vystoupení s režisérem Petrem Oslzlým v Divadle na provázku v září 1987, který je k dohledání na YouTube). Asi sedmiminutové autorské čtení se ocitlo na archivním titulu Radioservisu Básníci před mikrofonem, kde je ke slyšení autorská recitace dvanácti velkých jmen českého básnictví, například Vítězslava Nezvala, Františka Halase či Oldřicha Mikuláška.
V roce 1965 vychází Skácelova čtvrtá, jedna ze dvou nejdůležitějších sbírek Smuténka. Tu v roce 2012 natočila Hana Kofránková jako režisérka a spoluinterpretka po boku Josefa Somra. Nahrávka je opatřena hudbou Jiřího Pavlici a skupiny Hradišťan.
Z této sbírky pochází i dvě prózy z cyklu „malých recenzí“, krátkých publicistických útvarů, které Skácel psal v 60. letech pro Československý rozhlas a časopis Host do domu. V roce 2002 sestavil a interpretoval pásmo z básní a próz Jana Skácela pod názvem Za zavřenýma očima herec a skvělý recitátor Radim Vašinka. Z tohoto pořadu pochází i následující ukázka – Malá recenze na blba.
Počátkem 80. let Skácel převyprávěl lidové valašské pohádky zaznamenané sběratelem lidové slovesnosti Benešem Metodem Kuldou. Ty vyšly pod Kuldovým jménem už v roce 1984 pod názvem Jak se bubnuje na princezny, poprvé s uvedením autorství Jana Skácela až v roce 2006 jako Pohádky z Valašského království. V roce 2010 je pro Supraphon ve zkrácené podobě převyprávěl valašský král Bolek Polívka.
