Jana Boušková
Jedenasedmdesáté narozeniny slaví herečka Jana Boušková, členka hereckého souboru Národního divadla a manželka herce Václava Vydry. Především vynikající charakterní divadelní herečka se dlouhodobě uplatňuje i v televizi či v rozhlase.
Na počátku 80. let vznikl v režii Aleny Adamcové šestidílný dramatizovaný seriál Filosofská historie podle jedné z nejpřístupnějších próz Aloise Jiráska. Jana Boušková zde hrála postabu Lotty, vedle ní účinkují Jiří Adamíra, Josef Patočka a další.
V roce 2017 si zahrála bytnou Sherlocka Holmese a doktora Watsona paní Hudsonovou v živě vysílané rozhlasové dramatizaci povídky A. C. Doyla Bruce-Partingtonovy dokumenty ze sbírky Poslední poklona Sherlocka Holmese. Slavného detektiva zde ztvárnil Jan Hájek, jeho lehce nedůvtipného souputníka Pavel Batěk a svižné rozhlasové hře dali scenárista Martin Velíšek a režisér Vít Vencl název Sherlock Holmes ve státních službách.
Otakar Brousek ml.
Osmašedesát je dnes herci, dabérovi, moderátorovi a jednomu z nejvytěžovanějších audioknižních interpretů Otakaru Brouskovi mladšímu. Pokračovatel slavného hereckého rodu a člen souboru Divadla na Vinohradech propůjčil svůj hlas více než stovce audioknih.
Spolu s Růženou Merunkovou a Jitkou Ježkovou se objevuje v nahrávkách románů Agathy Christie s důvtipnou slečnou Marplovou. Jedním z nejlepších autorčiných románů je bezesporu šaráda Není kouře bez ohýnku, v níž Marplová pomůže odhalit, kdo stojí za rozesíláním odporných anonymních dopisů, které otrávily ovzduší městečka a vedly až k sebevraždám. Podrobněji o nahrávce referuje článek Smrtící dopisy.
Další význačnou autorkou detektivek a současnicí královny zločinu byla Dorothy L. Sayersová, která přivedla na literární scénu sběratele vzácných tisků a příležitostného detektiva lorda Petra Wimseyho. Ten se nechá pod falešným jménem naoko zaměstnat v reklamní agentuře, aby objasnil vraždu zdejšího zaměstnance. Zvukovou podobu knihy Vražda potřebuje reklamu připravilo vydavatelství OneHotBook v roce 2020.
S přiměřenou nadsázkou Brousek v tomtéž roce načetl asi nejvtipnější knihu Fredericka Backmana Úzkosti a jejich lidé. Detektivní groteska s hlubším poselstvím patří dodnes k nejoblíbenějším titulům vynikajícího švédského autora.
Miroslav Macháček
8. května 1922 se v Nymburce narodil herec a divadelní režisér Miroslav Macháček, jedna z nejvýraznějších osobností českého divadla šedesátých až osmdesátých let.
Do obecnějšího povědomí se dostal díky svým filmovým rolím, zejména hlavní dospělé roli v hororu Věry Chytilové Vlčí bouda a především hlavní rolí v psychologickém snímku Jiřího Svobody Skalpel, prosím. Ten vznikl na základě literární předlohy Valji Stýblové, kterou si můžete poslechnout v pěkném podání Martina Preisse.
Jeho rozhlasové účinkování nebylo časté, během celé normalizace ho postihl prakticky úplný zákaz vystupování v rozhlase i televizi, který se dařilo prolomit jen zřídka. V roce 1979 se například objevil v jedné z hlavních rolí v pohádce na starojaponské motivy Legenda o rybáři a víle, kterou natočil režisér Jan Berger. Týž režisér natočil s Václavem Postráneckým v hlavní roli v roce 1982 dvoudílnou hru Charlese de Costera Zrozenci hvězd o příhodách lidového flanderského hrdiny Thyla Ulenspiegla, kde se Macháček objevil v roli krále Karla V.
V roce 1975 se režimem štvaný a ostrakizovaný režisér ocitl za zdmi bohnické léčebny, kde hledal azyl a kde si z terapeutických důvodů vedl deník. Ten v roce 1995 vyšel knižně pod názvem Zápisky z blázince a v roce 2022 ho Tebenas u příležitosti stého výročí Macháčkova narození vydal jako výtečnou audioknihu. Texty čte Jan Vlasák, předmluvu napsala a čte režisérova dcera, herečka Kateřina Macháčková. Více se o této nahrávce a okolnostech její předlohy můžete dočíst v článku Ztrápená duše žaluje.
