Byla dcerou zakladatele kabaretu Červená sedma Jiřího Červeného a od dětství ji to táhlo k umění a sportu – věnovala se krasobruslení a jízdě na koni. Po rozvodu rodičů a úmrtí druhého manžela své matky se jako dospívající dívka vyrovnávala s odloučením od obou rodičů vězněných nacisty v koncentračních táborech. Po válce se vdala za továrníka Františka Slabého, který po znárodnění svého podniku emigroval. Především kvůli matce Červená zůstala v Československu, avšak i protože se odmítla se v manželově nepřítomnosti rozvést, dostala se do hledáčku StB. Ta jen nedlouho poté zatkla její matku, která následně údajně spáchala v pankrácké věznici sebevraždu.
Těžce zkoušená herečka se pak musela vyrovnat s úmrtím svého přítele, spisovatele a bývalého nakladatele Jaroslava Podroužka, který na následky dlouhé vyšetřovací vazby zemřel v roce 1954. V té době byla již uznávanou umělkyní, která po začátcích v Osvobozeném divadle zakotvila ve Státním divadle v Brně. Od roku 1958 působila v opeře Unter den Linden v Berlíně a ke spolupráci se ji po celou dobu marně snažila získat československá i východoněmecká tajná policie. V roce 1962 těsně před dostavbou berlínské zdi emigrovala do Západního Berlína.
V Západním Německu pak působila na předních operních scénách především jako vyhledávaná představitelka Bizetovy Carmen, ale také jako neúnavná propagátorka a interpretka operního díla Leoše Janáčka. Spolupracovala s významnými osobnostmi světové kultury, například s nedávno zesnulým režisérem Robertem Wilsonem, ale také s Tomem Waitsem nebo Lou Reedem.
Po revoluci se vrátila do vlasti a těšila zde diváky především na operních i činoherních scénách Národního divadla prakticky až do své smrti v roce 2023 v požehnaném věku nedožitých osmadevadesáti let.
Na její první divadelní roli v komediálním muzikálu Jiřího Voskovce a Jana Wericha Divotvorný hrnec o hrnci zlata plnícím tři přání nalezeném ve fiktivním americkém státu Missitucky upomíná stejnojmenná nahrávka Supraphonu.
Na nahrávku Supraphonu o ikonické scéně svého otce Vzpomínáme na Červenou sedmu z roku 1959 nazpívala písně, texty o vzniku a podstatě z pera rozhlasového publicisty Jana Weniga čtou herečky Alena Kreuzmannová a Meda Valentová.
V knize Můjváclav, kterou v roce 2001 sama načetla v rámci pětidílné rozhlasové četby na pokračování, přináší portrét svého praděda Václava Františka Červeného, zakladatele královéhradecké továrny, vynálezce a zlepšovatele hudebních nástrojů.
V roce 2018 vznikla v rozhlasovém studiu Hradec Králové nahrávka z její stejnojmenné autobiografické knihy Stýskání zažehnáno, o tři roky později ji doplnila druhá část diptychu pod názvem Stýskání zakázáno. V režii Jana Sklenáře čtou autorka a herci původně z královéhradeckého Klicperova divadla Pavlína Štorková (Národní divadlo) a Miroslav Zavičár (Divadlo v Dlouhé).
