Kamil Halbich

Už tři miliony let se hlubinami vesmíru řítí kosmická loď velká jako vrata do galaxie. Nikdo se špetkou rozumu by na ní dobrovolně nezůstal, a přece je na její palubě život…. Přesněji svérázný příslušník rodu Homo sapiens David Lister, kterému asistují nablblý hologram Rimmer, narcistní mutant Kocour, chorobně přičinlivý android Kryton a senilní superpočítač Holly. Sotva však skvadra vybředne z nástrah virtuálna šťourajícího se v jejich podvědomí, vybafnou na ni další mezihvězdné mrzutosti. Lister by se sice k smrti rád vrátil na Zemi, kde by si pak usedle hnil jako Brit 22. století, jenže čas se rozhodl neplatit dalece nad rámec i těch nejšílenějších zákonitostí astrofyziky. O záludné černé díře, ještě záludnějším polymorfovi a nejobrzáludnějším toustovači nemluvě. To vše se odehraje za běhu warpových motorů, a přitom v pohodlně konverzačním tempu. Stíháte, vy filutové?

Toto je volání o pomoc z těžařské lodi Červený trpaslík. Posádka zahynula v důsledku ozáření, přežil jen David Lister, který byl v době nehody ve stavu nevědomí… Jenže to už z televize znáte. Neznáte ale hloubku průšvihu, který Listera v kosmické řiti jménem Mimas na osudný koráb zavlekl, natož příčinu toho, proč zde před třemi miliony let řádilo radioaktivní kadmium. Trampoty jediného přeživšího člověka ve vesmíru – jemuž asistují pablb v podobě hologramu spolubydlícího Rimmera, narcistní zvířecí mutant Kocour, senilní počítač Holly s IQ 6000 a poté i chorobně úslužný android Kryton – přerůstají i nejsmělejší Einsteinovy, Hawkingovy a Kakuovy vize. Paradoxy teorie relativity a nedozírná déjà vu tvoří jen třešničku na dortu astrofyzikálních ztřeštěností, neboť groteska je, oč tu běží, vy zmlsaní šibalové! Navíc jištěná slovními přestřelkami!