Vyhledat

Milan Kundera

Milan Kundera (foto: Gallimard)
Milan Kundera (foto: Gallimard)

Pochází z rodiny významného hudebního pedagoga, klavíristy a rektora JAMU Ludvíka Kundery, což se projevuje v jeho celoživotním zájmu o hudbu; v mládí chtěl být dokonce víc skladatelem než spisovatelem. Učil se hře na klavír u svého otce a později studoval také hudební kompozici. Je bratrancem básníka, překladatele, dramatika a kritika Ludvíka Kundery.

V roce 1948 maturoval na brněnském gymnáziu a po dvou semestrech na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy vystudoval FAMU v Praze (1952), kde poté (až do roku 1970) vyučoval světovou literaturu (odborný asistent 1958, docent 1964). Od roku 1948 byl členem KSČ, odkud byl v roce 1950 společně s Janem Trefulkou vyloučen pro „protistranickou činnost“. Členství mu bylo obnoveno v roce 1956. V mládí psal nadšenou socialistickou poezii (i když se snažil vymykat dobovému schematismu), poté však byl k režimu kritický a po roce 1968 mu bylo znemožněno dále publikovat. Roku 1970 byl z KSČ opět vyloučen. Velkého ohlasu dosáhl jeho známý projev Nesamozřejmost existence českého národa na IV. sjezdu Svazu československých spisovatelů v roce 1967.

Od roku 1975 žije ve Francii, kde zpočátku vyučoval na univerzitě v Rennes a poté na École des Hautes Études v Paříži. V roce 1979 byl zbaven čs. státního občanství, francouzským občanem se stal v roce 1981. Před odchodem do ciziny publikoval např. v časopisech Blok, Kulturní politika, Nový život, Literární noviny, Host do domu či Literární listy. V zahraničí přispívá mj. do Nouvel Observateur, Le Débat, L’Infini, L’atelier du roman, Vuelta či Témarit. Dlouhou dobu psal stále česky, francouzština však nakonec převládla: nejprve v polovině 80. let v esejích, od poloviny 90. let pak i v románech.

text: Supraphon

Audioknihy autora:

Unesený Západ
Dva eseje celosvětově uznávaného spisovatele o významu a síle kultury Zvuková verze knihy, vydané nakladatelstvím Atlantis pod názvem Unesený Západ, obsahuje dva eseje Milana Kundery. První z nich, nazvaný v knize Nesamozřejmost národa, je záznamem vstupního projevu Milana Kundery na sjezdu spisovatelů v roce 1967. Upozornil v něm na ohroženost kultury a vyzval k návratu k evropským hodnotám, protože překračování národních kultur považoval za výrazný rys českého bytí v dějinách. Druhý text, francouzsky psaný esej Unesený Západ aneb Tragédie střední Evropy (přeložený do češtiny Annou Kareninovou), byl poprvé otištěn v roce 1983 v časopise Le Débat. Je apelem k ochraně evropské duchovní identity, vzpomínkou na rok 1956 a vpád ruských tanků do Maďarska. Tuto událost považuje za tragédii střední Evropy a též západu, tehdy do sebe zahleděného. V konfrontaci se současným celosvětovým děním je řada myšlenek Milana Kundery téměř vizionářská. V interpretaci Radúze Máchy se text stává výrazným a silným, velmi aktuálním sdělením. 
Směšné lásky
Mistři mluveného slova čtou mistrovské literární dílo Milan Kundera, jeden z nejproslulejších literátů tohoto století, brněnský rodák, s manželkou Věrou žil od roku 1975 ve francouzském exilu, své romány od osmdesátých let psal francouzsky. Jeho knihy i následující exilová tvorba patří k základnímu fondu českého i světového umění. První povídku z cyklu Směšných lásek, Já truchlivý Bůh, napsal Milan Kundera během dvou dnů v roce 1958. V následujících letech vytvořil dalších 7 povídek, které vyšly společně pod tímto názvem Směšné lásky. Nahrávka v brněnském studiu v režii Antonína Přidala objevila a uchovala kouzlo vyprávění tak, jak je asi „slyšel“ svým vnitřním sluchem Milan Kundera sám. Osudy Milana Kundery i jeho rozsáhlé dílo jsou zrcadlem dějin střední a západní Evropy druhé poloviny 20. století. Jejich význam daleko přesahuje svět literatury.
Ptákovina
Na mimořádnou událost českého kulturního života aspiruje nečekaný objev v archivu Divadla Na zábradlí. Jde o autentický záznam představení hry Milana Kundery Ptákovina, ze 14. ledna 1970, těsně před cenzurním zákazem hry.
Přejít nahoru