Vyhledat

první webový magazín o audioknihách

Peter May

Peter May (photo: Vincent Loisin)
Peter May (photo: Vincent Loisin)

Pochází z Glasgow, ale žije ve Francii. Původně se živil jako novinář a byl úspěšným televizním scénáristou, v současné době se věnuje psaní.

Celosvětové renomé získal šestidílnou sérií čínských thrillerů, která u nás začala vycházet roku 2015 a její první díl Pán ohně je již k dostání jako audiokniha. Ve zvukové i tištěné verzi je dostupná také trilogie Lewis zahrnující tituly Skála, Muž z ostrova Lewis a Šachové figurky. Mezi další populární autorovy série patří rovněž řada Akta Enzo, z níž byla česky vydána úvodní kniha Výjimeční lidé. Oblibu si v zahraničí získaly i spisovatelovy nejnovější samostatné romány jako Ostrov Entry nebo Runaway. V češtině vydává knihy Petera Maye nakladatelství Host.

text: OneHotBook

Audioknihy autora:

Svatba duchů
Odpověď se stejně jako ďábel vždycky skrývá v detailech. Mej Jüan a strýc I-fuo Jeho vzorem je očividně nikdy nedopadený londýnský sériový vrah Jack Rozparovač. Podle Li Jena, velitele pekingského policejního oddělení závažných trestných činů, není jen šílený, ale bohužel také velmi inteligentní. Všechny ty mladé dívky, které doposud uškrtil a rozřezal, měly inzeráty v časopisech, a to včetně kontaktních údajů – on sám však žádnou dohledatelnou virtuální stopu nezanechal. S každou další mrtvou prostitutkou roste ve vyšetřovateli pocit selhání. Nakonec je to jeho partnerka, patoložka Margaret Campbellová, toho času na mateřské, kdo učiní šokující nález, který snad policii pomůže dostat se tajemnému hrdlořezovi na stopu… Bylo by na čase, protože kromě dalších těl, jejichž nálezy od sebe dělí už jen pouhé dny, veřejnosti, médií a nadřízených na Li Jena tlačí prostřednictvím osobních dopisů dokonce i samotný vrah a jeho život i kariéra se začínají nezadržitelně rozpadat. Musí to konečně zastavit Šestý a závěrečný „velký“ díl série čínských thrillerů (příběh bude pokračovat v povídce Svatba duchů).  
Noční brána
Smrti chladnokrevně zavražděného pařížského obchodníka s uměním v ospalé francouzské vísce na březích řeky Dordogne předcházel nečekaný nález ostatků muže s prostřelenou hlavou, jehož tělo odhalil vyvrácený strom. O ohledání místa činu je požádán forenzní biolog Enzo Macleod, který se brzy zapojí i do vyšetřování tragického úmrtí Émila Narcisse. Jak spolu souvisí zločin z období vlády exilového generála Charlese de Gaulla, jehož snahou bylo ubránit nejslavnější obraz světa před nacistickým rabováním, a současný mord v době pandemie?
Muž bez tváře
Velkou Británii čekají volby, ale ostřílený britský novinář Neil Bannerman má jiné starosti. Během jeho pracovního pobytu v Bruselu totiž došlo k tragédii, při níž zemřeli britský ministr zahraničí a místní žurnalista, který u sebe Bannermana ubytoval. Tomu, že se tihle dva navzájem zastřelili, jak to alespoň na první pohled vypadalo, však nevěří Bannerman ani belgická policie. A potvrzuje to i obrázek autistické dcery mrtvého novináře, jež se náhodou stala svědkyní celého incidentu. Kdo je tajemný muž bez tváře, kterého v onen osudný den zahlédla a posléze nakreslila? Proč museli její otec a britský ministr zemřít? V hlavním městě Evropské unie, plném vyhořelých pisálků a zkorumpovaných politiků, se rozbíhá vyšetřování vraždy, kterou by mnozí raději zametli pod koberec...
Karanténa
Londýn je epicentrem globální pandemie. Zákeřný virus si vyžádal už tisíce mrtvých. V izolovaném městě bují násilí a nepokoje, na dodržování zákazu vycházení dohlíží armáda. Inspektor Jack MacNeil slouží sice ve sboru metropolitní policie poslední hodiny, ale přesto je nucen vést vyšetřování nálezu tašky s ostatky zavražděného dítěte. Dělníci ji objevili na staveništi nouzové nemocnice ve čtvrti, kde kdysi řádil Rozparovač. Jackův život přitom neprochází zrovna skvostnou etapou – kariéra i manželství jsou v troskách, virus zasáhl i jeho blízké, a teď po něm ke všemu pase nemilosrdný vrah potloukající se v přilehlých ulicích a odhodlaný udělat cokoli, co by strážcům zákona zabránilo vypátrat, komu kosti patřily. Co inspektora zastaví dřív: ruka osudu, nebo ta lidská?
Přejít nahoru