Valérie Zawadská

Jaký život bys žil/a, kdyby ti byla všechna musíš a nesmíš u prdele? Božidara vede sice možná zvláštní, nicméně poklidný život. Když se jednoho dne na prahu její chalupy zjeví skoro dospělá vnučka Rosie s žádostí o azyl na dobu neurčitou, ani jedna z nich netuší, do jaké míry se jejich všednost od základu změní. Zatímco Božidara se musí vypořádat s tím, že její mnohaletou samotu narušila druhá bytost, Rosie se zkouší zbavit okovů, které jí nasadila máti Milada trvající na přespříliš dokonalém životě, v němž je každá vteřinka předem naplánovaná. Po společně stráveném loudavém létě však před oběma vyvstanou dvě zásadní otázky. Vrátí se Rosie na gymnázium, aby dokončila maturitní ročník? A kam každý podzim její babička na půl roku mizí, aniž o tom kdokoli z rodiny něco ví? Tragikomický román vypráví o třech generacích žen a jejich složitém soužití. Přestože se snažíme být nejlepšími matkami, jak jen to jde, pokaždé to nutně nevede k idyle.

Pokud nedokážeme svým dcerám předat příběhy o svých chybách, hrozí, že je budou opakovat. Ale jsou to vůbec chyby, když ničeho nelitujeme? Magdaléna, Libuše i Eva vyrůstají bez otce. Magdaléna zažila nacistickou okupaci, Libušino kolektivizací rámované dětství končí za okupace vojsky Varšavské smlouvy, Eva je dítětem normalizace. A každá vypráví o lásce, naději a o vnitřním zdroji síly, která jim umožňuje nést hlavu vztyčenou navzdory nepřízni osudu i historie. Všechny vyprávějí i o Marii, jejich matce, babičce a prababičce, jejíž nezdolnost a vzdor kolují v jejich žilách.