Na vydávání pověstí se z tuzemských audioknižních vydavatelství kromě Radioservisu soustředí již tradičně především Supraphon. Několik výběrů natočilo s Janem Kanyzou (slyšet jej můžeme například z nahrávky 25 strašidelných pověstí či téměř shodně pojmenované audioknihy 33 pověstí o českých hradech a zámcích), velmi oblíbeným interpretem v tomto žánru je ale také Miroslav Táborský, kterého mohou posluchači znát například ze staršího titulu Čtení o hradech, zámcích a městech.
Přestože některé z pověstí jsou poměrně známé nebo už byly dokonce na některém z předchozích výběrů pověstí zpracovány, působí i tento komplet svěže. Dramaturgie šikovně pracovala s řazením jednotlivých stop, kdy se střídají delší vyprávění s krátkými, veselejší příběhy s temnějšími či někdy vysloveně truchlivými. Potěší i krátký úvod k jednotlivým kapitolám, stejně jako dobový hudební doprovod, navozující romantickou atmosféru středověkých časů, v nichž se většina pověstí odehrává.
Pochopit, proč je právě Miroslav Táborský tak populárním hlasem dávných příběhů, není tak těžké, pokud se do jeho vyprávění byť jen na chvíli zaposloucháte. Svým melodickým, zvučným hlasem a klidným, přesto poutavým projevem dokáže posluchače takřka očarovat. I proto bývá často vyhledávaným průvodcem televizních dokumentárních sérií po krásách českých a moravských pamětihodností. Historie a dávné příběhy jej zjevně baví a je to z jeho projevu znát. Působí sečtěle a vzdělaně, informace ale nepředává nijak povýšeně, ba právě naopak. Laskavý tón hlasu ale umí ve vteřině proměnit v takřka hrozivé burácení, když se převtělí do úlohy některé ze záporných postav příběhů, které vypráví. S emocemi a náladami v jednotlivých pověstech pracuje precizně a výrazně, přesto navýsost citlivě. Stejně jako se snaží podávat příběhy živě, aby nezačal nudit monotónností vyprávění, hlídá si rovněž, aby nikdy nesklouzl přes hranu přehrávání. Nenutí se do křečovitých poloh, je naprosto přirozený a uvěřitelný. Snad jen zvukový doprovod by nemusel být místy tak hlasitý, že v kontrastu s úrovní hlasitosti vypravěče působí až nečekaně rušivě.
Přestože titul 30 pověstí o městech, hradech a zámcích vybírá příběhy z děl tří autorů, styl jejich vyprávění se nijak významně neliší. Posluchač koneckonců ani nemá jak zjistit, kterou z pověstí sepsal Josef Pavel, kterou Adolf Wenig a jaká pochází z díla Vratislava Václava Tomka. Pro většinu z nich to ale patrně nebude důležitá informace, mnohem raději budou za to, že výsledné 3 hodiny a 33 minut poslechu působí homogenním a kompaktním dojmem bez rušivých míst. S Miroslavem Táborským tato doba uteče jako voda, přičemž se po celou dobu budou malí i velcí milovníci dávných příběhů velmi dobře bavit.
