Ačkoliv se to nemusí na první pohled zdát, devadesátky se připomínají neustále samy dodnes. Ve chvíli, kdy vzniká tento text, vyšla v médiích zpráva o internetové výzvě proti cizojazyčné mafii v Česku. Přišla jen pár dní po incidentu před luxusním pražským podnikem, před nímž došlo k potyčce provázené ranami pěstí, kdy navíc jeden z účastníků měl na ulici dokonce vytasit pistoli. Jedním z autorů petice, kteří nabízí osloveným ochranu před balkánskou mafií, je účastník onoho konfliktu, bývalý člen policejního útvaru rychlého nasazení a později bodyguard mocných bossů Antonína Běly, Tomáše Pitra a Františka Mrázka. I o něm je v knize Josefa Klímy řeč. Jak by taky ne, kauzy podnikatelů, mafiánů a vládců podsvětí tvoří její gró.
S Klímovými vzpomínkami jako by se poslední dobou roztrhl pytel. Před deseti, patnácti lety vycházely jeho publikace bez větší pozornosti, nedávno se však cosi zlomilo. Televizní seriál Devadesátky, Klímova veleúspěšná podcastová série České podsvětí, a snad i časový odstup a touha mladých, kteří porevoluční léta nezažili, dozvědět se o této době víc, to vše pomohlo zažehnout zájem i o toto téma. Dokonce tak, že jedna z komerčních televizí, proslulá pořady nesoucími v názvech jméno svého někdejšího majitele, nyní vysílá s publikem natáčený pořad Josef Klíma: Jak jsem přežil devadesátky.
Své vzpomínky zaznamenal Klíma už v titulu Zločin jak ho pamatuju, o němž jsme psali v recenzi. Pro Tympanum jej načetl Vladimír Kroc. Na vlně renesance zájmu o devadesáté roky autorovi předloni vyšla obdobně koncipovaná kniha České podsvětí Josefa Klímy, kterou do zvuku převedlo vydavatelství Voxi. Se stále ještě veřejnosti poměrně známou tváří autora na obálce láká zájemce o vyprávění o zločineckých devadesátkách v kostce. I když se obsah obou nahrávek v jednotlivostech odlišuje, v zásadě popisuje Klíma ty stejné kauzy. Jak by také ne, vyprávění o vrahu Roubalovi a jeho děsivém statku Pohádka, popis prostředí tehdejší tuzemské mafie, kde nebylo od výhrůžek daleko k vraždě, to vše je dostatečně atraktivní i dnes. Hlasem nahrávky se stal Martin Sláma, herec spíše uměřeného výrazu, který dává dokumentárně laděné knize ten správný ráz.
Zatímco Vladimír Kroc působí při četbě Zločinu jak ho pamatuju živelnějším dojmem, na Martinu Slámovi je znát, že jeho projev, ačkoliv výrazově střídmý, je herecky školený. Kroc jako moderátor rozhodně není před mikrofonem žádným nováčkem, popisované události čte ale více jako rozhlasový reportér ze zápisníku zahraničních zpravodajů. Sláma naproti tomu hladí sametovým hlasem po uších zejména v dialozích, kdy jemně odstiňuje promluvy recipientů, nejčastěji aktérů či svědků popisovaných událostí.
Po obsahové stránce toho novinka nepřináší příliš nového, nejspíše to ale ani nebylo její ambicí. Starší, výše zmíněný titul vyšel knižně už v roce 2018, kdy ještě nebylo toto téma v kurzu. Nelze se proto divit, že Klíma a jiný vydavatel využili v roce 2023 popularity tématu a daný materiál tak trochu recyklovali. V případě audioknihy představují podstatnější rozdíly hlasy, které oběma nahrávkami posluchače provázejí.
Jak tedy České podsvětí Josefa Klímy hodnotit a komu jej lze doporučit? Pokud už o devadesátkách něco víte a nevadí vám, že se nejspíš mnoho nového nedozvíte, protože si vyprávění o Mrázkovi, Kajínkovi nebo metanolové kauze vychutnáte i opakovaně, budete nejspíše spokojeni. Zklamáni naopak můžete být, jestliže Klímovu práci dobře znáte, ale rádi byste šli v daných případech více do hloubky. Obě nahrávky ale výborně poslouží těm, kteří byli v té době v plenkách, nebo popisované kauzy nikdy nesledovali. Pak už je na každém posluchači, zda sáhne spíše po nahrávce Tympana, či vydavatelství Voxi. Rozhodnout můžou třeba sympatie k projevu jednoho z interpretů.
