Zmíněná sebejistota obou by mohla být příslibem opětné zcela pozitivní recenze, tak jednoduché to ovšem nebude. Výhrady se však týkají knižní předlohy. Je určitě dobře, že se i v pokračování potkáváme s tak trochu šíleným osazenstvem zámku Kostka, kdy sabotéři zůstali sabotéry, bojovníci s větrnými mlýny zůstávají bojovníky, cíl je jasný – nejen vydělat spoustu peněz, ale přeměnit zámek Kostka v šlechtické sídlo. Kniha je opět čtivě napsaná, místy velmi vtipná, autor se opět trefuje do lidské malosti, bulvárních médií, popkulturních přežitků z dob normalizačních – to všechno je v pořádku. Knihu ale dost sráží variování téhož, čeho se posluchač nabažil v prvním díle. Navíc, občasný fekální humor, či překombinované situace ze svatby členů fanklubu Helenky Vondráčkové, působí až příliš prvoplánovitě. Podezírám autora z jisté zlomyslnosti, že na počátku záměrně míří nízko, aby nakonec trpělivého čtenáře strhnul a zase si ho naklonil. Ano, výlet do Karlových Varů a školní výpravy na zámku patří k neskutečně zábavným vrcholům knihy. Jen se k nim musíte propracovat.
To vám dost době umožní kongeniální četba mladé herečky, Veroniky Khek Kubařové. Oproti počátečním rozpakům při četbě Poslední aristokratky, přistupuje k textu se vší grácií, interpretační vyzrálostí a naprostou odlehčeností. Posluchač by si nebohou Marii, které jako jediné zbyl nadhled, skoro až personifikoval s osobností půvabné Kubařové. Občas zapomene, že se herečka pouze na dobu četby převtělila v knižní hrdinku a tudíž ona sama pomoc nepotřebuje. Z nahrávky je zřejmé i jasné režijní vedení Jitky Škápíkové. Občasná potutelnost, kterou zde slyšíme, dává tušit, že si asi „holky“ při společné práci velmi notovaly, navíc trefně vystihly odstíny všech postav a situací. Není s podivem, že si je Kubařová o mnoho jistější, však mezi Aristokratkami natočila několik audioknih, např. půvabný text Bertík a čmuchadlo či romanci Hvězdy nám nepřály v tandemu s hercem Matoušem Rumlem, stále častěji je obsazována i v rozhlase.
Ještě jedna kouzelná perlička: v Aristokratce ve varu se objevuje i reálná postav knížete Karla Schwarzenberga, což jistě každého tvůrce láká k pokusům imitovat jeho dikci s typickým ráčkováním a nadměrnými sykavkami. To může buď skončit nepovedenou parodií, nebo, jako v tomto případě, vyjít. Opravdu bych si nedokázal kdy představit, že se Veronice Kubařové, a vůbec jakékoliv ženě, povede tak skvostná a uvěřitelná imitace typické dikce knížete.
Už jenom kvůli tomu, ale ne jen, si zaslouží tato bezmála čtyřhodinová nahrávka vaši pozornost. Když k tomu přičteme fakt, že režie Jitky Škápíkové a četba Veroniky Khek Kubařové text povyšuje, není o čem přemýšlet. Před svátky, ale i ve chvíli, kdy si chcete příjemně odpočinout a pobavit se, vás Aristokratka uvolní a hlas interpretky zafunguje jako příjemný a hojivý balzám.
