Ben, ústřední hrdina Babičky drsňačky, je naprosto normální kluk. Chce se stát instalatérem, jeho rodiče však toto povolání považují za něco zcela podřadného. Vidí v synovi totiž profesionálního tanečníka, protože sami společenskému tanci propadli pasivním způsobem natolik, že každý pátek musí buď v televizi nebo živě sledovat jejich zamilovaný pořad Tanec s hvězdami. Společenský tanec je pro ně vším, nedokážou bez něho žít. Aby Ben své rodiče od tohoto pořadu nemohl vyrušovat, musí jezdit každý pátek na noc ke své babičce, což je pro něj něco naprosto příšerného. V jejím domku to totiž nesnesitelně smrdí kapustou, babička nic jiného ani nejí, každý pátek musí Ben večeřet odporný kapustový koláč a kapustovou polévku, každý pátek s ní musí hrát naprosto nudný Scrabble a aby toho nebylo málo, musí jít spát už v osm hodin! Ke všemu je nucen poslouchat odporné „žabí kvákání“, které vyluzuje babiččin zadek. Jednoho dne se však všechno změní, Ben se totiž o své nudné „kapustové“ a „kvákající“ babičce dozví něco naprosto neuvěřitelného – jeho babička je totiž mezinárodní lupičkou šperků a společně zažijí nejedno napínavé dobrodružství.
Audioknihu Babička drsňačka vydalo v roce 2014 vydavatelství Tympanum. K jejímu načtení si přizvalo opravdovou hereckou kapacitu, pana Jiřího Lábuse. Ten tomuto textu v interpretaci zcela propadl a v přednesu bezezbytku využil svůj um měnění hlasů. Nejen že tímto bravurním způsobem odlišil jednotlivé postavy, takže posluchači se v dialozích skvěle orientují, ale především jim dokázal díky úžasné imitaci vdechnout i jejich charaktery. Benova matka je tudíž opravdu podivínská, Benův otec připomíná tuctového a odměřeného mužíčka, babička je tou správnou milou a neuvěřitelnou babičkou drsňačkou, Ben je zkrátka Ben, královna Alžběta II. působí důstojně, apod. Příběh ovšem není jenom humoristický a napínavý. Je v něm uschováno spoustu alegorických podtextů, neúcta k seniorům a jejich nepochopení a osamělost, nezdravá autoritativní výchova, model ideálního dítěte, aj. Tyto podtexty pan Lábus pronáší s dostatečnou dávkou ironie, pokud jsou tak napsány a nebo s obrovským smutkem. Není divu, sám se už například k důchodcům počítá a dobře si uvědomuje vnímání této kategorie osob společností. Děti svým podáním dokáže nenuceným způsobem přimět minimálně k zamyšlení.
Audiokniha je nezkrácenou podobou knižní předlohy. V tištěném textu jsou čtenáři oslovováni jako čtenáři, tento fakt vydavatelství neunikl a naprosto správně ono oslovení změnilo na posluchače. Kapitoly jsou rozděleny tak, jak vyšly v knížce. Přesto je zarážející absence hudební složky, což Tympanum u dětských audioknížek udělalo vůbec poprvé. Dosud toto vydavatelství na skladby u titulů, které samo natočilo, velmi dbalo. Jednalo se skoro pokaždé o kvalitní muziku. Je sice dobře, že Tympanum nesáhlo do fondu Knihovny a tiskárny pro nevidomé, pro kterou ji nepříliš povedeně načetla Věra Slunéčková, a tudíž by se jednalo o edici Načteno, přesto tympanovská Babička drsňačka působí poněkud ošizeně. Tento nedostatek vás ale rozhodně nemůže odradit od poslechu tohoto díla, audiokniha má skutečně co nabídnout. Milovníci Walliamsových knih rozhodně nebudou zklamáni a ti, co od něj ještě nic nečetli, se dostanou k opravdu kvalitnímu příběhu pro děti i pro jejich rodiče a prarodiče.
