Děj vsazený do 12. století a odehrávající se poblíž Yorku v Anglii obsahuje všechno, co byste od středověku čekali, a možná trochu víc. Pavel Rímský dává najevo perfektní cit pro látku, protože jeho baryton nechává posluchače ve splašcích doby plné krutosti a tmářství pořádně vykoupat. E. M. Powell hned na počátku rozhrne závěs minulosti a nechá nás přihlížet ordálu, tedy Božímu soudu, jímž není nic jiného než doslova bohapusté násilí. Okamžitě se tedy můžeme ztotožnit s Hugem Stantonem, který jako jeden z mála snáší pohled na zbytečné utrpení odsouzených jen s obtížemi. Tyto obtíže, zejména žaludeční nevolnost, a další naturalistické detaily, provází bohatě celé dění, a tak můžeme naslouchat tomu, jak Pavel Rímský lakonicky poznamenává, že jeden z hrdinů rázem pozvracel sebe i koně.
K fyzické nevolnosti se po prvotním šoku přidává nevolnost morální: Hugo Stanton spolu s Aelredem Barlingem nejsou ochotni připustit, aby byl za vraždu potrestán nevinný, a především muže podezřelého z vraždy odmítají vydat k roztrhání davu. Další devízou románu jsou nezvyklé prvky, jako například ženská postava, která se obratně zabývá kovařinou. Že se nenacházíme ve venkovské historické idyle, napovídá rovněž množství jadrných výrazů.
S přihlédnutím k látce je Pavel Rímský v Králově spravedlnosti interpretem dá-li se říct vášnivým. Z emocí, které vpouští do svého projevu, je znát hrubost charakterů, zvyklostí a takřka i šatstva. V dramatických situacích Rímský sází věty jako rány pěstí, a tak se díky němu ocitáme přímo uprostřed ryčícího davu či rvačky. Jindy nechává pocítit lítost nad utrpením koně, který už nikdy nepovstane s krokem bublavým jako potůček, anebo čisté zděšení při vyprávění matky, která musela sledovat surové bití svého nemluvněte.
Králova spravedlnost nesází jen na atraktivitu neokoukané doby a prostředí, ale je i kvalitním kouskem detektivního žánru jako takového, protože děj není předvídatelný. Leckdy nás autorka nechá přiblížit se pocitu, že víme, kdo za sebou jako spoušť nechává řadu zohavených mrtvol, aby nás pak znova a znova vyvedl z omylu. Jak praví královský úředník Aelred Barling, muž, který miluje spravedlnost a víno, bez Huga Stantona by těch mrtvých bylo mnohem víc. Spolu s postavami příběhu docházíme přes hory mrtvol k poučné živoucí tezi, že bez spravedlnosti nejsme nic.
