Z přebalu titulu vyplývá, že nahrávka byla pořízena ve studiu Harryton a s interpretem dal vše dohromady jen jeden člověk. Tomáš Harant, který patří k začátečnickým tvůrcům audioknih, tak musel pravděpodobně sám bez přítomnosti zkušené osoby, která by mu předala cenné rady týkající se práce s herci a nakládání s hudební složkou, nějakým způsobem zvládnout režii (údaj o této pozici obal titulu neuvádí), složit muziku, nasnímat interpreta, záznam upravit, sestříhat, smíchat a nakonec vytvořit finální mastering. Když k tomu připočteme skutečnost, že Bohdan Tůma je taktéž v oblasti mluveného slova nováčkem, nemůžeme se divit, že vznikl prapodivný amatérský experiment.
Bohdanu Tůmovi nelze upřít přesnou a bezchybnou artikulaci, která je důležitá pro práci s mikrofonem a jíž se naučil v dabingu. Zároveň jsou z audioknihy slyšet interpretovy sympatie ke knize a snaha namluvit Bílého tesáka co nejlépe. Porozumět tomu základnímu, tedy příběhu, ovšem od posluchače vyžaduje maximální míru soustředění a já sám jsem si snímek musel poslechnout vícekrát. Bohdan Tůma bohužel od začátku nasadil jednotvárný tón připomínající hlášení v obchodních domech. Postavy mezi sebou od vypravěče ani náznakem neodlišil, vše tedy splývá v jeden nepřetržitý proud hlasitých slov a to i v případě, kdy aktér měl podle autora potichu mumlat, což Tůma v projevu nijak nezohlednil. Když však přišel vlček na svět, herec se přednes pokusil oživit a v mezích svých možností děj vyprávět. Výsledek je však podle mého názoru stále jen pouhým bezbarvým čtením. Stejnoměrného toku hlásek se po zbytek četby Tůma nezbavil, jednající hrdinové nadále hovoří pořád neodděleně, dochází k nesmyslnému zdůrazňování některých výrazů, k váhání, a ze závěru není ani zřejmé, že se Tesákova dobrodružství uzavřela.
Orientaci v ději neusnadňuje ani hudební doprovod. Skladby sice svou náladou odpovídají charakteru díla, jsou ale příliš kratičké. Jakmile se zdá, že by se jejich naznačený motiv mohl rozeběhnout, melodie náhle skončí a svou funkci předělů kvůli několika sekundové stopáži a neukončenému tématu nesplňuje. London Bílého tesáka rozdělil na pět na sebe navazujících a přesto uzavřených celků, ty jsou pak dále rozloženy do kapitol. Audioknize by výrazně pomohly delší přechody alespoň mezi jednotlivými částmi.
Albatros už několikrát dokázal, že je schopen natočit profesionální nahrávky mluveného slova. V poslední době se však v jeho produkci vedle uměleckých počinů objevují i podobně rozpačité tituly. Producenti by se měli rozhodnout, zda je pro ně důležitější zisk s minimálními pořizovacími náklady, což se promítne do kvality děl a v delším časovém horizontu trvale poškodí Albatrosu pověst, anebo zda-li si chce udržet úroveň dobrého nakladatele dětské literatury. I audiokniha potřebuje supervizora, který je s procesem vzniku audioknih dostatečně obeznámen a člověku, který musí kromě práce s interpretem zvládnout i všechny následující činnosti, být při výrobě druhým kontrolním párem uší!
