Ten se za svého života spíše stranil pozornosti a byl brán za jednoho z mnoha podivínských spisovatelů. Po své smrti se však díky vlně zájmu o morbidní a temné příběhy stalo jeho dílo vyhledávaným. Stěžejním motivem jeho prací byly teorie o kosmických božstvech a temných kultech, jenž v pradávných dobách vládly světu, a které dodnes dřímají pod jeho povrchem.
Úvodní novelou, která otevřela jak trojici Lovecraftových nahrávek z dílny Planet Dark, tak celou sérii Stopy hrůzy, se stala Hrůza v Dunwichi. Ta zároveň patří mezi autorovy nejznámější příběhy a patří k naprosté klasice hororového žánru. V nehostinném Miskatonickém kraji, ležícím u stejnojmenné říčky ve státě Massachusetts, žije v zaostalé vesnici degenerovaná rodina Whateleyů. Ta uvede do pohybu události, které nakonec vedou k nečekaně děsivému vyústění. Následující Volání Cthulhu rovněž patří mezi nejlepší Lovecraftova díla a je základním kamenem jeho kosmické mytologie. Zápisky sledují kroky hlavního hrdiny, který se vydal po stopách svého prastrýce, jenž mu zanechal hrůzyplné dědictví. Tajemství, která by nikdy neměla být odhalena, ho totiž zavedou k barbarským rituálům a prastarému kultu. Naproti tomu třetí příběh Sny v čarodějnickém domě, spojující prvky sci-fi s až gotickým hororem, vypráví osudy studenta, který se zhlédne v okultní magii a dokonce se ubytuje v domě, který je spojován s postavou salemské čarodějnice. Jsou hrůzné fantazie, které jej začnou pronásledovat ve snech, opravdu jen výplodem jeho představivosti?
Pro Planet Dark vyrobila všechny tři nahrávky společnost Bionaut za spolupráce se zvukovými designéry ze studia Needles a pod režijním dohledem Robina Kvapila. Působivé je už samo ztvárnění titulních obrázků, které navrhl Marek Škubal. Výsledný dojem z trojice audioknih je pak pozoruhodnou syntézou právě tajemných obálek, použitých hypnotických hudebních podkresů a démonicky znějícího vypravěče Miroslava Krobota. Ten je společným jmenovatelem všech tří Lovecraftových příběhů. A šlo o dobrou volbu, pro přenesení mysteriózní atmosféry si tvůrci nahrávek nemohli vybrat lepšího prostředníka.
Krobotův projev není vyumělkovaný, technicky dokonalý ani příliš líbivý. Zní spíše syrově, přímočaře. Zároveň však zprostředkovává temné spodní tóny trojice hororů pouhými několika úsečnými slovy skrze mikrofon tak, že místy z jeho interpretace až mrazí. Vydatně tomu napomáhá i elektronická hudba, či spíše zvuková koláž tónů, zvuků a efektů, které se na mnoha místech propisují do hercova projevu a občas i mírně deformují jeho hlas. Výsledek tak, byť jde stále o jednohlasou četbu, v mnohém připomíná dojem z poslechu komplexní rozhlasové dramatizace.
Těsná symbióza zvukového designu a mluveného slova nejspíše nebude vyhovovat puritánům, kteří v audioknihách odmítají i drobné hudební předěly. Ty ostatní ale naopak potěší fakt, že užité efekty a podkresy nejsou samoúčelné, neznějí zdaleka pod celou četbou. Naopak, vynořují se znenáhla spolu s tím, jak se do příběhu prodírá strach a hrůza. Obdobně už před časem pracovali v Needles na oceňovaných nahrávkách Solaris a Frankenstein. Kdo by si chtěl porovnat, jak zní Lovecraft bez vrstvy výrazného sound designu, má příležitost třeba u interpretace Lukáše Hlavici, který jeden z trojice dnes recenzovaných textů už před časem načetl pro vydavatelství Tympanum.
