Odkazování se k filmovým adaptacím může být ošidné, v tomto případě se mi zdá volba víc než vhodná. První série Cizinky se drží knihy velmi věrně, zároveň taktně koriguje občasné neduhy textu, ať již jde o opakující se motivy, jistou rozvláčnost, nesrovnalosti, nepřesvědčivé jednání a motivy postav v některých scénách. Síla seriálu se také opírá o působivé obrazové představení Skotské vysočiny ve druhé polovině 18. století. Na druhou stranu filmové zpracování přichází o klíčový nástroj literatury, a tím je prolnutí se s postavou, přesahující její „pozorování“ na plátně. Občasný voice-over nemůže prožitek z četby nahradit.
Režisér Jan Horáček, který má za sebou spolupráci na audioknižním převodu série Padesáti odstínů, měl před sebou opět titul hlásící se k červené knihovně, byť o dvě třídy kvalitnější. Jak mnohasetstránkovou Cizinku při nahrávání uchopit a nezměnit jedinou kapitolu? Knižní série je vysoko hodnocena právě čtenářkami, které u příběhu emancipované Claire sní své sny o ideálním partnerovi, muži silném a zároveň něžném, nezkrotném, a přitom schopném naslouchat své vyvolené, odvážném i sečtělém, a navíc mimořádně pohledném a urostlém. To, že takový muž neexistuje, není důvodem se lákavé představy vzdát. Proč Cizinka sbírá vysoké hodnocení osvětlí i loni v češtině publikovaná kniha, ve které Diana Gabaldon vysvětluje, jak píše milostné scény. Kvůli nim čtenářky netrpělivě očekávají každou její další knihu.
Návrat v čase je jen záminkou pro silný milostný příběh a jeho hybatelem jsou magické síly. Nečekejme proto sofistikované úvahy na téma, co by zasahování do historie mohlo způsobit. Daleko větší důraz klade vyprávění na emoce a vášně, vykreslení lidských povah a budování atmosféry. Gabaldon samozřejmě dohledává všednodenní reálie i dobové okolnosti, kterými osudy jednotlivých aktérů zvěrohodňuje. Ve skrytu však bublá silná ženská magie. Anglická zdravotní sestra zocelená pobytem na frontě 2. světové války se ocitá v roli cizinky, ženy odnikud, která v nepřátelském prostředí musí najít spojence. Nejsou to kupodivu Angličané, ale barbarští Skotové, kdo ji ochrání a s jejichž mentalitou se postupně sžívá.
Herečka Jitka Ježková vstoupila do světa Cizinky suverénně a od počátku si vědoma, kolik poloh hlasu bude potřebovat. Její Claire dokáže být bystrou pozorovatelkou, ženou rozhořčenou, vtipnou, zoufalou i soucitnou. Ježková bez potíží přechází do promluv dalších postav a modulací hlasu říká vždy víc, než text předepisuje. Tempo četby je proměnlivé, neustále se podřizuje emocím, které pod slovy pulzují. A především nás narátorka bez uzardění provede intimními chvilkami mezi cizinkou a mladým skotským bojovníkem. Neshodí je, nezabředne do popisu a posluchačky mohou spokojeně vyžehlit další koš prádla. Na co seriál potřebuje početný filmový tým, to Jitka Ježková zvládne samojediná.
Poklonu skládám pečlivé výslovnosti skotských výrazů, jmen, názvů měst a jezer, které se libozvučně proplétají s češtinou. Hudební doprovod příjemně rámuje kapitoly. Nevadilo by mi však, kdyby se rozvinul do podmanivějších melodií, ve kterých dudy důrazněji evokují tradiční skotskou hudbu a údery bubnů zaplaší pohodlnou letargii civilizovaných dnů.
