Carrie je skličující, mrazivý a psychologicky výtečně promyšlený horor ze středoškolského prostředí, který vypráví o šikaně, pomstě, nespravedlnosti, náboženském fanatismu a o mnoha dalších tématech. Ale také je to román o křehkosti a zranitelnosti lidské duše. Středem příběhu je dívka jménem Carrie – outsider žijící s despotickou a fanatickou matkou na americkém maloměstě. Kromě toxického prostředí doma to nemá Carrie lehké ani ve škole: zde je šikanována, zesměšňována a různými způsoby týrána. Autor otevírá román scénou, v níž Carrie dostane ve školní sprše po tělocviku první menstruaci. Netuší přitom, co se děje, neboť její přehnaně prudérní matka ji v tomto ohledu na nic nepřipravila, veškeré tělesné záležitosti byly doma tabu. Nebohé panikařící dívce se v této choulostivé situaci dostává krutého kolektivního výsměchu. A tím příkoří, které si vytrpěla a ještě bude muset vytrpět, zdaleka nekončí. Nikdo ovšem netuší, že šikanovaná dívka ovládá schopnost telekineze, tedy přemisťování předmětů pouhou myšlenkou. Nemluvě o tom, co dalšího silou mysli dokáže ovládat a ovlivňovat. A tak příběh, který začíná krví a pláčem, nemůže skončit jinak než opět krví a pláčem…
Debut Stephena Kinga, vydaný poprvé v roce 1974, je právem legendárním a ikonickým dílem moderního hororu, přičemž fanouškům tohoto žánru jistě neunikla ani kultovní filmová adaptace z roku 1976. Fajnšmekři možná zaznamenali i – již ne tak dobře přijatá – další dvě filmová zpracování z let 2003 a 2013, nebo televizní sequel z roku 1999 Carrie 2: Rage.
V češtině vyšla Kingova prvotina již čtyřikrát, nejnověji letos na jaře, přičemž v posledních letech byla starší vydání jen těžko sehnatelnou raritou. První tuzemské audioknižní zpracování pak vydal v roce 2021 OneHotBook. Režie se ujal Hynek Pekárek, knihu načetli Veronika Lazorčáková a Pavel Soukup.
Jméno Pavla Soukupa nebude většině posluchačů audioknih a rozhlasu či filmovým a televizním divákům nijak neznámé. Načetl více než stovku audioknih, v prostředí mluveného slova se pohybuje už několik desítek let, dříve zejména jako rozhlasový herec, a v neposlední řadě k nám jeho hlasem promlouvá mnoho slavných herců v české verzi, díky Soukupovu účinkování v dabingu. Z více než šesti desítek audiálních zpracování próz Stephena Kinga se Pavel Soukup podílel na interpretaci autorova mamutího díla To (společně s Davidem Novotným, Janem Vondráčkem, Jitkou Ježkovou, Michalem Zelenkou, Janem Zadražilem a Vasilem Fridrichem), vydaným v roce 2017 (OneHotBook).
O čtyři dekády mladší Veronika Lazorčáková je oproti tomu v audioknižním světě relativně nováčkem, neboť díla, kterým propůjčila svůj hlas, sotva překročila první desítku. Jako herečka však obdržela několik prestižních ocenění: v roce 2012 byla nominována na Cenu Alfréda Radoka, v roce 2017 získala Cenu Thálie a o dva roky později obdržela Cenu ředitele Národního Divadla.
Veronika Lazorčáková v Carrie přímo exceluje. Jako interpretka naprosto věrohodně vykresluje různé situace pomocí emotivních zabarvení hlasu a dobře odlišitelně zvládá rozmanité typy postav. Lazorčákové lze tedy bez problému uvěřit melancholickou, rozčílenou i děsivou Carrie. Stejně tak ale i Carrie, která se před hrůzným závěrem románu nadějně na chvíli stává normální veselou dívkou, jež v posluchači vyvolává nejen lítost, ale též určité sympatie. Vedle toho interpretka bravurně vykresluje Carriinu děsivě fanatickou matku, dívčiny uječené pubertální spolužačky, sígry, kteří se vloupají na farmu zabít prase či zmatené a vyděšeně přeživší závěrečné hrůzné události.
Pavel Soukup, který se ujal partů obsahující výstřižky z novin, zprávy odborníků či citace z odborné literatury nebo z (nejen policejních) výpovědí a různých textů pamětníků, jí sekunduje více než důstojně. Jeho projev je příjemný a ani sušší (místy skoro až odborný) styl v jeho podání nenudí. Tam, kde je to možné, ovšem ani u něho nechybí ty správné emoce na správných místech. Zatímco projev Lazorčákové je svižný, čímž za každých okolností zvyšuje napětí, Soukup je při čtení Kingova textu metodicky klidný, což se obojí nejen výborně doplňuje, ale samozřejmě to obojí odpovídá náladě jednotlivých partů.
Tu citlivě doplňuje i použitá hudba. Žánrově pestrá, ale vždy čímsi přinejmenším nenápadně napínavá či zlověstná. Atmosféru tak dokreslují například hutné kytarové riffy zakomponované v plesových melodiích, nebo vše vypovídající temné kostelní varhany souběžně znějící se zvukem praskajícího ohně v pasážích děsivého finále. Audioknižní zpracování Carrie je zkrátka výtečně zrežírované i interpretované a jednoduše mu není co vytknout.
