Vyhledat

první webový magazín o audioknihách

Dešťová hůl
Dešťová hůl

Jiří Hájíček nemusí sklízet literární ocenění, aby se o něm psalo, aby se jeho dílo četlo a aby přetrvalo. V každém svém počinu potvrzuje svůj osobitý rukopis a interpretaci všednosti – a Dešťová hůl je v tomto ohledu nejkompaktnější.

Náhled na svět, který kolem nás plyne, čas, co protéká, a na který máme jaksi moc malý vliv, abychom se cítili jako dramatické postavy velkých příběhů – i tohle mě při čtení napadalo coby neúplná definice Hájíčkova stylu. Ten sám o sobě vlastně nevykazuje žádné prvoplánově nápadité zacházení s jazykem. Vlastně bychom mu to, stejně jako jiným tuzemským literátům, mohli vyčítat. Copak se snad i Dešťová hůl (možná právě ona) hodlá spokojit s málem? Prostým kladením slov do vět, absencí hledání hravosti, přívlastků a emocí, které vznikají z tlukotu slabik o sebe navzájem?

Ano, taková kritika není nemístná, své opodstatnění si i u Hájíčka může najít. Jeho stylistika je přísně jednoduchá, leč funkční. A stačí vykročit mimo literaturu, do světa architektury, aby nám vytanul na mysli funkcionalismus, který i po desítkách let dokáže fascinovat svou čistotou a neutuchající emocionalitou, ukrytou pod pláštěm přísné geometrie a absence kudrlinek. Stejně tak Hájíčkova literatura v prvním plánu na sebe nijak neupozorňuje. Zříká se ornamentů, vzdává se touhy po volání. Sotva šeptá. I v šepotu je moc snadno rozpoznatelných pocitů. Hájíček o nich píše, popisuje je, vykládá, ale prostě, stroze, dává prostor, aby emoce vznikla jinde – mimo text samotný, tedy v nás. (Nabízí se srovnání s přístupem francouzského režiséra Bressona, který přesně o toto usiloval při vedení herců, kteří byli „jen“ loutkami bez emocí.)
 

Pokud se zadaří, tak emoce mimo text vznikne – a dokáže být o to silnější, protože je víc naše. A jestli něco dělá z Dešťové hole silný zážitek, pak bravurně uchopená jednoduchost vyprávění. Vyprávění příběhu, který se možná stal, možná se stane (v jistých obměnách) i řadě čtenářů. Je natolik obyčejný, až vtahuje – a chvílemi bolí…

banner 1200x150

Převést literaturu Jiřího Hájíčka mimo jeho svět slov z výše uvedeného textu znamená riziko. Riziko posunu, další interpretace, která může škodit. Filmová adaptace Zlodějů zelených koní se očividně moc nepovedla. Co tedy „pouhé“ načtení literatury? V režii Hynka Pekárka se interpretace zhostil Martin Pechlát, jehož posazení hlasu je pro Dešťovou hůl přímo ideální. Dynamika jeho projevu souzní s náladou románu (a především tedy hlavního hrdiny), přesto si neodpustím poznámku, že by intonací mohl o něco více uhlídat, aby do čtení nedal tolik emocí, kolik se ve finální podobě audioknihy objevilo. Ne snad, že by byly nemístné – objevují se přesně tam, kde mají, jenže, jak jsem již uvedl, Hájíčkova próza je nejsilnější tam, kde oku dominuje strohost a emoce se vyplavují v naší mysli (a dost možná spíše se zpožděním). Je otázkou, zda něco takového lze přenést do zvukové podoby knihy, aniž by se pak interpret nepotýkal s výtkami, že se chová jako bezcitný robot. Kdoví. Zkrátka jen je třeba s takovým, naštěstí ne tak výrazným, posunem od poetiky Jiřího Hájíčka počítat.

Datum: 

Autor recenze: 

Audioknihy ze stejného žánru

Je válka a uprostřed malého východoslovenského městečka pomalu roste k nebi mohyla vítězství korunovaná výmluvným heslem Za Boha život – za národ svobodu. Ve stínu dřevěného jehlanu probíhá bez velkého rozruchu konfiskace židovského majetku a jeho převod do árijských rukou. Bohatší podniky si rychle rozdělí ti nahoře, ale obchůdek s galanterním zbožím je pro velitele…
Ona je zdravotní sestra, on skoro ještě dítě. Setkávají se na troskách svých životů, na troskách starého světa, na troskách jedné nemocnice, do níž jako všudypřítomné šlahouny plevelných popínavek proniká svět nový. Lepší asi nebude. Ale co když třeba ano? Anebo… co když je možné zmizet? Uniknout před palbou, která neúnavně kropí rozpálenou zemi kolem,…
Devítiletá Mira zlobila a za trest nedostala na rodinné oslavě zákusek. Řízením osudu je právě tohle zlomový moment, který spoutá její budoucnost se životem podivínské a nemluvné tety Hany a odhalí pohnutou rodinnou historii. Co se vlastně stalo Haně, dříve vyhlášené rázné krasavici? Je možné nést si v sobě celoživotní pocit viny za něco, k…
Štěpánovi je jedenáct a celý jeho svět závisí na dospělých. Jenže co si počne ve chvíli, kdy se jeho táta nejspíš zbláznil — odstěhoval se, nechal si narůst plnovous a z kalhot mu koukají kotníky. Tátova nová přítelkyně nemá Štěpána moc v lásce, přijde si nadbytečný. Jeho máma vzdychá, šetří úplně na všem a vypadá…

Recenze ze stejného žánru

Říct, nebo neříct manželce v den jejích čtyřicátých narozenin, že se letadlo s dcerou zřítilo? Říct, nebo neříct manželovi to nepříjemné tajemství o vlastním potomkovi? V knize B. A. Paris je těch dilemat hned několik. Autorka na jejich postupném rozplétaní postavila celou knihu.
Ženská literatura zažívá v současnosti obrození. Velikou popularitu získávají především díla, kde žena není vykreslena jen jako prvoplánová postava, která banálním způsobem hledá své štěstí, ale jako myslící bytost s charakterovými vadami i motivacemi. Do tohoto mlýna výraznou části přispěla i australská spisovatelka Liane Moriarty románem Sedmilhářky. I když se nejedná o její prvotinu, právě toto…
Žánrová literatura a žánroví autoři jsou vnímáni v jakési opozici k vysoké literatuře, ke které spisovatelka Alena Mornštajnová bezesporu patří. Byť škarohlídové namítnou, že na „velkou literaturu“ je přece jen moc oblíbená a čtená. Naštěstí audiovydavatelé takové hry nehrají. Nahrávání titulů z oblasti fantastiky není věnována menší péče, narátoři nejsou vybíráni s menším úsilím, režisér…

Dále od recenzenta

Vydavatelství Walker & Volf si snad ani nemohlo vybrat lépe, aby udělalo radost tak velkému množství fanoušků sci-fi literatury. Hvězdná pěchota má status kultu a ani v nejmenším si nezaslouží být, byť bohužel přebal audioknihy tomu nenasvědčuje, jen tak zařazena mezi většinu produkce tohoto žánru.
Tomáš Sedláček se proslavil objemnou a objevnou Ekonomií dobra a zla, vedle této ucelené práce však pravidelně publikuje krátké komentáře, úvahy a eseje. Ty nashromáždil do sborníku, patrně prvního z řady, nazvaném Druhá derivace touhy. I pro ni je typické mezioborové nahlížení na ekonomii a na lidskou společnost.
Novinku Salmana Rushdieho provázela velká očekávání. Mělo jít o první jeho román, který více reaguje na aktuální („trumpovskou“) Ameriku a problémy, které naši společnost doprovázejí. Zlatý dům může, jak ústřední premisou, nebo dokonce i grafickým přebalem, vytvořit zdání něčeho průzračného a jasného. Ale parcela, na níž stojí, je mnohem složitější.
Moderní historie bez pochyby neustále vstupuje do aktuálního dění. Že se z ní neumíme poučit ukazuje Snyder ve svém díle Tyranie: 20 lekcích z 20. století. A že zruční ideologové naopak s osvědčenými postupy umí zacházet bravurně dokáže historik ve svém dalším textu, Cesta k nesvobodě.

Další lákavé recenze

Symfonie s úderem kotlů
Recenze

Nemuzikální akvarista

Audioknižních detektivek se Sherlockem Holmesem existuje celá řada a nemálo z nich je k dispozici i ke koupi na audioknižním trhu. Jedná se o příběhy ...
Číst dál →
Povídky a příběhy
Recenze

Pocta Josefu Somrovi

Čerstvý držitel Ceny Thálie za celoživotní mistrovství v činohře, pan Josef Somr, slaví 15. dubna 2014 své osmdesáté narozeniny. Jeho jméno je zárukou té nejvyšší ...
Číst dál →
Svědkyně ohně
Recenze

Poctivé drámo

Severská detektivka je v současnosti světovým fenoménem a ani čeští čtenáři nezůstávají o nic ošizeni. Zatímco před revolucí a v 90. letech jsme mohli poznat ...
Číst dál →
Dvanáct nejznámějších povídek
Recenze

Podivné experimenty Edgara Allana Poea

Do kin právě přichází snímek Podivný experiment, který, stejně jako o dva roky dříve Havran, převádí na filmové plátno povídky, které napsal mistr napětí Edgar ...
Číst dál →
banner 300x480
banner 300x300
banner 300x300

O autorovi

Dešťová hůl
Správce pozemků Zbyněk se po mnoha letech setkává se svou dávnou láskou, aby jí pomohl s majetkoprávním problémem. Vrací se na venkov, do míst svého dětství a dospívání, a téměř detektivně se zaplete do nejasných okolností sporu o pozemek, ale také do své osobní a manželské krize. Potýká se s nespavostí, bloudí krajinou a mapami, nad nimiž si vysnívá osudy vepsané na zakreslená území. Pro někoho představují užitečně investované peníze a pro jiného znamenají celý život i s dědictvím předchozích generací. Román oceňovaného českého spisovatele Jiřího Hájíčka, který se stal Knihou roku 2016 v anketě Lidových novin, vychází jako audiokniha Dešťová hůl v podání Martina Pechláta.
Přejít nahoru