V roce 2011 vydavatelství Popron Music vydalo pětici pohádek načtených Josefem Somrem. Šlo o počin chvályhodný, který si jistě našel své posluchače, nicméně k dramaturgickému výběru textů lze mít výhrady. DvojCD obsahuje tři pohádky, které souvisejí s povoláními – Pošťáckou, Velkou policejní a také Velkou doktorskou pohádku, jejíž součástí je Případ s hejkalem. Případu s rusalkami a s havlovickým vodníkem, které k ní rovněž patří, se ovšem posluchač nedočká a místo toho je mu předložena Pohádka vodnická, která s těmi předchozími tématicky nemá nic společného a z výběru vyloženě trčí.
Podobně je tomu u starší nahrávky z produkce Supraphonu z roku 1998 s Jiřím Krampolem coby vypravěčem. V tomto titulu nacházíme První loupežnickou pohádku: O tlustém pradědečkovi a loupežnících, kterou napsal Josef Čapek, dále pak Karlovu Druhou loupežnickou pohádku a pohádku O princezně solimánské, která je vystřižena z Velké doktorské pohádky. Tento výběr zřejmě vznikl jako reakce na Svěrákovu filmovou úpravu Lotrando a Zubejda. Zatímco však film dokázal mistrně spojit druhou loupežnickou a princeznu solimánskou dohromady, jejich samostatné uvedení vedle sebe působí na zvukovém nosiči spíše nelogicky.
Nejlepším výběrem z Devatera pohádek je tedy zatím verze z roku 1991 od vydavatelství AudioStory, která se dočkala už dvou reedic. Interpretem ptačí, tulácké a vodnické pohádky se stal Vlastimil Brodský. Toto sestavení není v žádném případě nahodilé – v Pohádce ptačí se ptáci sesednou brzo ráno a povídají si o tom, co kdo zaslechl nového, v Tulácké se setkáváme s bílými vránami a u Vodnické se obloukem vracíme opět k Pohádce ptačí.
Vlastimil Brodský je v tvorbě pro děti pokaždé zárukou kvality a jeho vypravěčské schopnosti dokážou do děje doslova vtáhnout i tentokrát. Díky němu se ocitneme na stromě a posloucháme ptačí štěbetání, bojíme se hromového hlasu strážníka Boury, sledujeme překotné líčení cizincovy honby za kloboukem a se zatajeným dechem nasloucháme hastrmanským historkám. Z nahrávky je patrné, že se Brodský s Čapkovými texty interpretačně nesetkal poprvé a pro nahrávku dokázal své zkušenosti zdárně využít.
Klavírní hudba Mlhoše Kafky je příjemným doplněním posluchačského zážitku. Uvozuje tu první, další melodie jsou velmi vhodně použity jako předěly mezi jednotlivými příběhy. Střídá motivy rozvážné i rozpustilé a reaguje tak na povahu konkrétní pohádky.
Hodinový poslech dnes již klasických pohádek, které jsou plné humoru a které jsou napsány v překrásném, rozmanitém a libozvučném mateřském jazyce v osobitém podání Vlastimila Brodského, vás tedy beze sporu potěší.
