Ideologické přesvědčení horlivého a straně oddaného příslušníka tajné policie, Lva Stěpanoviče Děmidova, zakolísalo už dříve. Na druhou stranu barikády se ale postavil teprve, když odmítl udat svou ženu Raisu. Oba později přišli na další stejně provedené a přitom podobně utajené vraždy. Kolik dětí pachatel vlastně zabil a podaří se manželům nadále čelit krutostem Sovětského svazu a přitom dopadnout skutečného vraha?
Tom Rob Smith se ve své románové prvotině Dítě číslo 44 inspiroval známým rostovským řezníkem Andrejem Čikatilem, který byl v roce 1993 usvědčen z 53 vražd, páchaných v letech 1978-1990. V soudní síni byl Čikatilov držen v kovové kleci, před vynesením rozsudku hlasitě zpíval Internacionálu. Autor knihy se na psaní svého psychothrilleru důkladně připravil. Prostudoval velké množství odborné literatury i autentických deníků. Přesto se však místy neubránil jistému přehánění a neodolal pokušení vytvořit z hlavních postav akční hrdiny.
Toho se vyvarovala zkušená autorka rozhlasových her Šárka Kosková a pro dvoudílnou inscenaci, poprvé uvedenou v roce 2012 na vlnách Českého rozhlasu 3 Vltava, napsala kvalitní scénář, který je oproti knize mnohem racionálnější. Šárka Kosková Smithův příběh nijak nezlehčila, pečlivě se věnovala kriminální zápletce a několika měsícům kolem Stalinovi smrti dala konkrétnější podobu. Jediné, co jí lze vytknout, je drobná nelogičnost v rozhovoru mezi Vasilijem a Fjodorem.
Rozhlasová realizace si vyžádala velkou přípravu. Režisér Dimitrij Dudík obsadil téměř tři desítky herců a každému z nich se důkladně věnoval. Martin Myšička v roli Lva Stěpanoviče Děmidova dokonale vyjádřil psychologický vývoj své postavy, Dana Černá zase Raisu, která chce nejdříve přežít za všech okolností, aby pak v honbě za vrahem riskovala svůj vlastní život. Jan Vlasák v pozici komentátora chladně plnil svůj úkol a atmosféru, díky temným hudebním motivům už tak děsivou, ještě více zmrazil. Ve výčtu bychom neměli opomenout ani výkon Pavla Rímského jako generála Nestěrova, Davida Novotného coby Vasilije, zoufalého veterináře Jana Hartla či nešťastné Lvovovi rodiče zastoupené Stanislavem Zindulkou a Růženou Merunkovou. K rozhlasovému mikrofonu se však díky režisérovi dostaly také osobnosti, které se s ním dnes už tak často nepotkávají, jako například Helga Čočková nebo Luba Skořepová.
Aniž by to tehdy tvůrci tušili, nevědomky zcela předčili stejnojmenný film, který se zaměřil na vykreslení nedávné minulosti a vraždám dětí se věnoval jen okrajově. Jeho úroveň navíc u nás velmi ponížil po všech stránkách zoufalý český dabing. Díky vydavatelství Radioservis si tedy můžete na dvou CD poslechnout nejdůmyslnější zpracování Smithova Dítěte číslo 44.
