Před více než deseti lety byl do kin uveden filmový snímek Kód Enigmy – příběh geniálního informatika Alana Turinga, jehož vynálezy sehrály klíčovou úlohu v prolomení šifrovacího systému, používaného státy Osy během druhé světové války. Turing ale nebyl jediný, kdo se na prolamování šifer podílel. V utajeném britském pracovišti Bletchley Park ke konci války pracovalo skoro deset tisíc zaměstnanců – tedy nejen Alan Turing, Dilly Knox a Hugh Alexander, ale i mnoho mladých žen. Na jejich příběh se soustředí Kód růže.
Dílo vypráví o válečném nasazení dívek Osly, Mab a Beth. Dramatické líčení průběhu války se střídá s epizodami z každodenního života a milostnými románky. Pojednává o zdánlivě obyčejných životech, které však mohly změnit vše. Ostatně autorka Kate Quinn není v oblasti historické fikce nováčkem. Napsala už sérii knih zasazených do Římské říše a období rozkvětu italské renesance, román o Francouzské revoluci a v neposlední řadě i díla o první a druhé světové válce.
Jejím hlavním tématem jsou ženy a jejich historické úlohy, které jsou mnohdy opomíjené a veřejnosti málo známé. Při psaní Kódu růže Quinn vychází z historických záznamů a osobních deníků, takže faktografii příběhu se nedá nic vytknout. Nejde ale o lekci z historie. Postupné odhalování procesu dešifrování či setkání s historickými postavami jako například s Winstonem Churchillem či britskou královskou rodinou působí velmi nenásilně a jen jako malý kontextuální doplněk napínavých zvratů v životě hlavních hrdinek.
Jak to u historické fikce bývá, Kód růže je velmi obsáhlý a audioknihu tak v celkové stopáži tvoří více než dvaadvacet hodin četby. Interpretace se pro vydavatelství OneHotBook zhostila Veronika Khek Kubařová, která zde opět plně demonstruje svůj um v oboru hlasového herectví. Charaktery tří hlavních postav, které se ve vyprávění střídají, jsou v jejím podání pod režijním vedením zkušené Markéty Jahodové uvěřitelné a dobře rozlišitelné. Svůj prostor má privilegovaná a lehce rozpustilá Osla, zarputile odhodlaná Mab a stydlivá asociální Beth, přičemž pro každou z nich našla Kubařová pochopení i adekvátní pojetí interpretace. Její herecký zápal posluchače nutí s hrdinkami prožívat vztek, zmatení, beznaděj, ale i lásku a nadšení, aniž by během poslechu vyhasínal – což je na dané stopáži opravdu působivý interpretační výkon.
Mezi kapitolami se dočkáme nejen originálních hudebních prvků, variovaných podle atmosféry příběhu, ale také hudební tvorby umělců zmiňovaných v textu: klavírních koncertů od J. S. Bacha či často opakované Měsíční serenády big bandu Glenna Millera. Dále pak uslyšíme samply tikajících hodin, klapání strojů, pípání vysílačů – i díky nim se posluchač cítí být součástí děje.
