Životopis Eda Geina patří k těm nejhorším příběhům psychopatologie, který dosud otřásá našimi útrobami, zničil pověst městečka Plainfield ve Wisconsinu nadobro a stal se základním kamenem filmového žánru hororu v nesčetných variacích. Tím prvním, kdo vycházel z motivu hrůzných činů Eda Geina, byl americký spisovatel Robert Bloch. Román Psycho vyšel v roce 1959, tedy pouhé tři roky poté, co policisté nalezli na farmě nenápadného starého mládence za paty pověšené vyvrhnuté bezhlavé ženské tělo a domácnost plnou nechutného nepořádku a také lidských hlav a předmětů vyrobených z lidských ostatků.
Robert Bloch se už předtím zabýval tématem sériových vražd, a to v díle S úctou váš Jack Rozparovač. Jeho román Psycho záhy zazářil ve své filmové podobě díky Alfredu Hitchcockovi. Pokud chcete věnovat pozornost této literární látce, můžete si ji vychutnat v audioknižní verzi s hlasem Kajetána Písařovice v režii Michala Bureše z roku 2019, o níž si můžete přečíst více v naší recenzi.
Audiokniha Deviant se však vyhýbá veškeré umělecké licenci a striktně se drží faktů. Prožijete vše týkající se Eda Geina od kořenů příběhu, tedy od jeho fanaticky nábožensky založené matky Augusty Geinové, která ráda říkávala: „Jedině matka tě může milovat.“ Podrobně rozepsané detaily stárnoucího podivína, který často sousedům hlídával děti, ústí k hrůznému objevu a nastalému mediálnímu šílenství. Autor knihy Harold Shechter se specializuje na true crime, publikoval mimo jiné také knihy o sériovém vrahovi Albertu Fishovi. Ve své práci se snaží vyvarovat bulvárnímu vyznění. Tomu odpovídá i interpretační pojetí Miroslava Černého, jehož sytě hluboký hlas je pro toto téma perfektní volbou.
Miroslav Černý hovoří s klidnou, rozvážnou mluvou, aby každý detail měl čas zapadnout do celkové skládačky. Každá kapitola je uvedena citací, ať už ze záznamů policejních vyšetřovatelů, z proslulého Psycha, z anonymních textů Deníku nekrofila či dětských říkanek, které si děti v době odhalení Geinových zločinů prozpěvovaly. Kapitoly jsou pak uzavřeny táhlými tíživými tóny hudebních předělů. Jako lehce matoucí může působit návyk Miroslava Černého jako by ukončovat větu uprostřed souvětí, což je jediná drobná vada četby.
I po prostudování celé audioknihy zůstává kromě odporné pachuti na patře ještě spousta otázek. Zároveň se nemůžeme ubránit lehkému srovnání s nedávným seriálem Netflixu Monstrum: Příběh Eda Geina, který na rozdíl od Shechtera kromě faktů pracoval s mnohými fabulacemi, které následně jen dále podněcují rozporuplnou senzacechtivost okolo celého žánru true crime. Například svou matku Ed Gein nejspíše z hrobu nevykopal a podle svých slov s těly vykopaných jí podobných žen nesouložil, což měl sám doložit slovy: „Mrtvoly se ke kopulaci nehodí, protože silně páchnou a je to nehygienické.“
