Jako tvrzení, že kniha Geniální přítelkyně je geniální. A pak jsou audioknihy, které nás v několika úvodních větách přesvědčí, že si naše předsudky můžeme strčit za klobouk. A touto naléhavostí se vyznačuje přednes Zuzany Slavíkové, která od první kapitoly ví, jakému příběhu propůjčila hlas. Silnému, přesnému, převratnému v maličkostech, hutnému v budování kulis, do kterých dívenky Elena a Lila ruku v ruce vstoupí.
Jako bychom se vrátili k okouzlení, které nám přinášely Felliniho rané filmy. Prach Silnice nebo pozlátko Cabiriiných nocí však tentokrát nepovstanou z důmyslně sestřihaných obrazů. Chudou neapolskou čtvrť vybudují slova. Autorka Elena Ferrante si navíc úkol ztížila tím, že se vypravěčka ve vzpomínkách vrací do svého dětství, aby líčila prožité události ústy svého dětského já. A tak chtě nechtě popisuje jen to, co se dotýká dívčího světa, představuje jen situace, které dětské vnímání zachytí. Kde chybí rozumové vysvětlení, nastupuje magické vidění. A tak je obávanému sousedovi bez mrknutí oka přisouzena schopnost zcizit ztracené panenky, přestože takovými super schopnostmi ani v nejmenším nevládne.
Výborný překlad Alice Flemrové ani bezchybné čtení Zuzany Slavíkové neumožňuje oddělit kontrast jazyka chudiny od italštiny, kterou se obě přítelkyně učí ve škole a jejíž možnosti vyjadřování objevují a obdivují v knihách. Herečka však různé promluvy odstíní a o to víc se mazlí s každým italským jménem. Způsob, jakým vyslovuje jména jako Nino Sarratore, Alfonso či Don Achille, je opojný a zpěvný. Často mi připomněla hluboký hlas Valérie Zawadské, občas sametový, občas hrubý jako brusný papír.
Od dětského oťukávání té druhé nepřejde příběh dvou přítelkyň do fáze věrného přátelství slečen, které bez sebe nedají ani ránu a svěřují se s každou hloupostí. Elena Ferrante popisuje přátelství jako zrcadlo, které nastavujeme sami sobě, jako útěk ze samoty, jako fascinaci tím, čím nejsme. Která dívka se někdy nedostala do situace, kdy sama v sobě zápasila s obdivem, který cítila k talentované, krásné a sebejisté kamarádce zářící jako slunce, a nechutí žít v jejím stínu? Nikdy se však nedozvíme, co se doopravdy honí v hlavě té nedostižné bytosti, která si nás zvolila za přítelkyni.
Spisovatelka dráždila mnoho let zvědavost čtenářů a novinářů, když se skrývala za pseudonymem a odmítala vyzradit svou identitu. Při poslechu audioknihy Geniální přítelkyně si s touto záhadou lámat hlavu nemusítme. Autorka se svému publiku zcela dává, když mu vypráví svůj příběh zabalený do výpovědi dívky, která se rozhodla ovládnout slova, i příběh prostředí, ze kterého povstala. Přesně črtá ochromení dospělých po válečných hrůzách a letech fašismu, která je uvnitř znetvořila, vzala jim sny a víru v lepší budoucnost. Přítelkyně Elena a Lila se tomu marasmu snaží postavit, jenže ani jedna neví, zda v ruce drží vítězné karty. Mají větší váhu peníze, nebo vzdělání? Jsme povinováni splatit dluhy rodičům, nebo máme právo se jim vzepřít? A jak naložit s tou nejnižší kartou, tedy s okolností, že se narodíte jako děvče?
Audiokniha promlouvá hlasem zralé ženy, která našla sílu vrátit se a bilancovat, která rozlomila pečetě vzpomínek a vynesla na světlo zmatky dospívání. A my najednou s údivem zjišťujeme, jak moc je nám vypravěčka Elena podobná, jak iluzorní je čas a vzdálenost, které nás dělí.
